Jak interpretovat reakci dluhopisového trhu na páteční slova Jamese Bullarda ze St. Louis Fedu? Známý ekonom David Rosenberg míní, že pohyb na dluhopisech dává smysl, protože se zvedly výnosy na krátkém konci výnosové křivky a naopak klesly výnosy na konci dlouhém. To první je právě odrazem signálů o posunu monetární politiky. To druhé pak odráží vývoj inflačních očekávání, která byla nahoru tažena zejména komoditními trhy, ale tam došlo k obratu, a tudíž se směrem dolů začínají pohybovat i očekávání. To zvedá zájem o dlouhodobější obligace, jejichž výnosy tak klesají, zatímco výnosy těch krátkodobějších kvůli signálům z Fedu rostou.
Ekonom dodal, že trhy často ve své reakci přehánějí a může tomu tak být i u současné reakce akcií na slova zástupců Fedu. Na stranu druhou je ale zřejmé, že „tón Fedu se změnil“ a akcie se navíc stále obchodují za velmi vysoké násobky. Z tohoto pohledu není zase tak překvapivé, jak citlivé jsou na náznaky obratu v monetární politice.
Rosenberg hovořil před několika dny na CNBC o inflaci s tím, že skutečná mzdová inflace očištěná o přechodné tlaky se pohybuje pod 2 %. Trhy se přitom snaží právě o odhad toho, jaká je inflace bez vlivu přechodných faktorů, a tudíž jaká bude inflace dlouhodobější. Rosenberg tvrdí, že ve druhé polovině roku se inflace „hodně rychle sníží“.
Ekonom v této souvislosti vzpomínal, jak v srpnu 2008 přesáhla inflace 5 % a v Merrill Lynch, kde tenkrát pracoval, se všichni bavili o tom, zda jde o přechodný jev, nebo se inflace „utrhla ze řetězu“. Dvanáct měsíců poté už panovala deflace, ceny klesaly. Podle ekonoma jde o relevantní vzpomínku pro současnou situaci, protože i nyní jsou inflační tlaky přechodné. A současným číslům nemá smysl věnovat přehnanou pozornost, protože nejsou vypovídající kvůli tomu, v jak mimořádné situaci se ekonomika nachází.
Americkou ekonomiku nyní podle ekonoma táhne zejména otevírání celého hospodářství a také stimulace. Oba faktory jsou ale svou povahou přechodné – ekonomika se jednou plně otevře a stimulace ztratí na síle, a to se podle ekonoma začne projevovat právě již ve druhé polovině tohoto roku. Tempo hospodářského růstu opět zeslábne a z hlediska akciových investic to znamená, že navrch bude mít zase segment růstových akcií před tituly hodnotovými.
Podle Rosenberga jeho výhled pro další měsíce znamená, že investoři by se měli vyhnout sektoru cyklických firem a zboží dlouhodobé spotřeby. Namísto toho by se měli zaměřit na sektory, kterým prospívá pomalejší tempo ekonomického růstu a hlavně nižší výnosy obligací.
Na závěr byl ekonom tázán na kryptoměny. Ty podle něj „již zůstanou“, ale on sám podle svých slov „nikdy nevlastnil bitcoin a nikdy nikomu neradil, aby tak učinil.“ Budoucnost kryptoměn leží v oblasti vypořádání transakcí, ohledně funkce uchování hodnoty si ale Rosenberg jistý není. To, co nepřináší jiný příjem, je těžké nějak ohodnotit. Bitcoin je pro ekonoma „spekulativním aktivem“.
Zdroj: CNBC, Youtube