Čínská brzda, americký plyn a pestrost inflačních režimů

Současná čínská úvěrová brzda ovlivňuje i americkou nohu na plynu. Trhy dlouhodobě vysoké inflaci stále nevěří a propast mezi inflací současnou a výnosy obligací ani z historického hlediska není tak extrémní. A na závěr možný obrat v New Yorku.

1. Čínská brzda, americký plyn: Již jsem tu ukazoval pár grafů, které porovnávají výši současné inflace v USA a výnosy vládních obligací. Obrázky se vyznačují tím, že na současnou inflaci jsou výnosy hodně nízko – relativně k historickým standardům. Což je vysvětlováno většinou tak, že dluhopisoví investoři stejně jako Fed věří, že současná vyšší inflace je jen přechodným jevem.

Já jsem zde v této souvislosti v pondělí poukazoval a rozebíral vztah mezi výnosy amerických obligací a čínským úvěrovým impulsem. Nejde o alternativní vysvětlení, ale spíše o expanzi toho prvního. Mezi čínskou brzdou a americkou nohou na plynu totiž existuje úzká vazba. To první totiž přes globální finanční podmínky a další vazby částečně umožňuje, či nutí k tomu druhému. A naopak.

2. Různé režimy, současnost zase ne tak velkým extrémem: Výše uvedené byl jen krátký návrat k pondělí a celkovému obrázku, dnes se podívejme na další graf srovnávající inflaci a výnosy. Jeho předností je, že rozděluje body na různá specifická časová období:

Zdroj: Twitter

Nabídka historický kombinací je skutečně pestrá. Třeba během čtyřicátých let se výnosy kolem 2 % pojily jak s deflací, tak s vysokou inflací. Počátek třicátých let byl dobou, kdy se hluboká deflace pojila s výnosy mezi 3 – 4+ %. Ty samé výnosy ale najdeme i v období vysoké inflace v desítkových letech dvacátého století. A tak dále. Současná kombinace tak sice leží znatelně mimo proloženou přímku (viz výše), ale z hlediska extrémů, které v historii panovaly, jde spíše o méně zajímavou věc.

3. Proč? Teorií a studií o tom, co a jak ovlivňuje výši výnosů, je celá řada. Jak bylo uvedeno, současná inflace nemusí hrát významnou roli, důležitější jsou inflační očekávání/inflace budoucí. A rád bych tu v této souvislosti připomněl i dlouhodobý vztah mezi výnosy na straně jedné a růstem nominálního produktu (inflace a reálný růst) na straně druhé. Ony body mimo proloženou přímku v prvním grafu, respektive relativně slabá vypovídací schopnost této přímky, jsou odrazem právě toho, že tam jde jen o inflaci současnou, ne očekávanou a ne o nominální růst.

Zdroj: Twitter

4. Obrat? Možná nejvíce ze všeho ale čtenáře asi zajímá, jak to bude s tou inflací budoucí. Z množství indikátorů bych tak dnes na závěr poukázal na vývoj cen ve výrobním sektoru ve státě New York:

Zdroj: Twitter