V březnu 2021 aukční dům Christie’s prodal soubor JPEG vytvořený umělcem vystupujícím pod jménem Beeple za 69,3 milionu dolarů, rekordní cenu za digitální dílo. Vlastnictví „originálního“ JPEGu – nazvaného „Každodenní obrazy: prvních 5000 dní“ – bylo zajištěno pomocí NFT čili nezaměnitelného tokenu (non-fungible token).
Tento prodej pronikl do titulků a NFT se od té doby rozpálily doruda. V roce 2021 investoři do trhu nalili 27 miliard dolarů a Meta, přejmenovaná mateřská společnost , teď údajně plánuje, že uživatelům umožní NFT vytvářet a prodávat. Má to jen jeden háček: trh s NFT se nakonec v důsledku kterékoli z řady důvodů zhroutí.
NFT je v podstatě obchodovatelný kód připojený k metadatům, například obrázku. Bezpečná síť počítačů zaznamená prodej do digitální účetní knihy (blockchain), která nabyvateli dává důkaz o autenticitě i vlastnictví.
Za NFT se obvykle platí v kryptoměně ethereum, a co je snad ještě důležitější, uchovávají se v blockchainu etherea. NFT, spojující touhu vlastnit umění s moderní technologií, jsou ideálním aktivem pro nově zbohatnuvší příslušníky okruhu Silicon Valley a karavany jejich stoupenců ve finančnictví, zábavě a širší komunitě maloobchodních investorů.
Uspěchaný a spekulativní trh s NFT by ale mohl mnohé investory popálit, podobně jako jiné trhy poháněné bujarostí, impulzivními nákupy a mediálním humbukem. Současné šílenství vybízí ke srovnání s holandskou tulipánovou mánií v letech 1634 až 1637, kdy se za některé cibulky platily extrémně vysoké ceny, než tato rozjařilost opadla a bublina splaskla.
Trh s NFT zřejmě stihne podobný osud – leč nikoliv, jak by si mohli mnozí myslet, kvůli environmentálním ohledům. Jistěže, NFT polykají značná množství energie, protože kryptoměny jako ethereum a bitcoin se „těží“ pomocí počítačových sítí s velkou uhlíkovou stopou – která s každou transakcí narůstá. Co se ale týče porozumění tomu, co trh s NFT stáhne ke dnu, dopady na klima jsou zavádějící stopa. Skutečný problém tkví v tom, že aktuální boom NFT je postaven na základech z písku.
Začněme problémem nekonečné nabídky. NFT nabízejí vlastnictví digitálního aktiva, ale ne právo bránit ostatním v užívání jeho digitálních kopií. Součástí důvodu, proč jsou zámožní investoři ochotni platit desítky milionů dolarů (nebo ještě víc) za tradiční hmotná umělecká díla od Rembrandta, van Gogha, Moneta a jim podobných umělců, je skutečnost, že počet mistrovských děl je konečný a jejich autoři jsou dávno mrtví a nemohou vytvořit další kusy. Kopie NFT se naproti tomu mohou stát komoditou.
Navíc platí, tak jako u všeho digitálního, že mezi originálním souborem JPEG prodaným za 69,3 milionu dolarů a jeho kopií staženou zdarma z internetu není ve vzhledu žádný rozdíl. Nabídka legálně využitelných kopií NFT je teoreticky nekonečná, což potenciálně může zahltit poptávku po nich a zapříčinit kolaps cen.
Jelikož do blockchainu nelze uložit samotné digitální aktivum, o které jde, nabyvatel NFT si kupuje odkaz na digitální umělecké dílo, nikoli dílo samotné. Přestože kupec získává k odkazu copyright, vzhledem k transakčním nákladům souvisejícím se sledováním nekonečných online prostor k zobrazování NFT, odhalováním nelegitimního užití a vyšetřováním a stíháním přečinů je téměř nemožné vymáhat autorská práva či odrazovat od zneužívání. To silně omezuje monetizaci aktiva.
Další riziko spočívá v tom, že se NFT vytvářejí a prodávají pomocí technologií, které jsou v plenkách – blockchainu a kryptoměn. V současnosti existuje řada konkurenčních standardů pro generování, zabezpečení, distribuci a certifikaci NFT, mimo jiné ERC-721, ERC-998, ERC-1155, Flow a FA2 pro Tezos. Výsledná nejistota nad tím, jak bude osvědčení o vlastnictví zaručeno navždy, ohrožuje hodnotu aktiv, a dokonce jejich vlastnictví.
Hodnota NFT se může vypařit, jestliže příští vlna vyspělejších technologií, které nahradí kryptoměny nebo blockchain, nebude kompatibilní s bezpečným vlastnictvím NFT. Firmy, které dnes s NFT obchodují, nemusí zítra existovat, což by vlastnické nároky rozmlžilo.
Stěžejním otazníkem je také cenová volatilita kryptoměn, o něž se trh s NFT opírá. Ceny NFT se zpravidla hýbou zároveň s cenami kryptoměn. Když se v roce 2018 propadly kryptoměny, totéž se stalo rodícímu se trhu s NFT.
Stlačovat ceny NFT patrně začne také psychologie nakupování přepychových statků. Většina luxusních produktů představuje takzvaný Veblenův statek, který má omezený užitek, kromě schopnosti dát na odiv vlastní bohatství. Proto často přinášejí prodávajícím obrovské zisky.
NFT umožňují nabyvatelům prostřednictvím ceny, již zaplatili, podat zprávu o svém bohatství, avšak pouze pokud se jim od osob téhož postavení dostane pozitivní reakce. Jestliže výdaj u tohoto obecenstva nezaboduje, investor si možná jen balíkem peněz připálil cigaretu.
Vzhledem k tomu, že vlastnictvím NFT nezabráníme ostatním vystavit si totéž aktivum a signalizovat vlastnictví, tyto tokeny stěží slouží jako účinné ukazatele kupní síly. Mnozí nabyvatelé NFT ostatně zůstávají anonymní, protože blockchain zajišťuje, že znalosti ohledně vlastnictví jsou omezené.
Konečně by ceny alternativních aktiv, jako jsou NFT a tradiční umělecká díla, mohly negativně zasáhnout měnící se makroekonomické podmínky. V posledních dvou desetiletích se celosvětově zvýšil počet miliardářů na víc než pětinásobek a disponibilní příjem připravený k investicím do alternativních tříd aktiv tudíž nabobtnal. Pandemie covidu-19 doposud tento trend ještě upevňovala. Značná část rozsáhlé ekonomické stimulace poskytované centrálními bankami skončila na finančních trzích a dále posílila čisté jmění superboháčů.
Pozornost investorů ale může být pomíjivá. Po globální finanční krizi roku 2008 se odbyt umění a dalších luxusních výrobků snížil o téměř 40 %. Teď centrální banky začínají zpřísňovat měnovou politiku ve snaze zkrotit inflaci a na nové a neozkoušené třídy aktiv to zřejmě dolehne silněji než na ty spolehlivé. Ohromně kolísavý trh s NFT, opřený o digitální měny, které nejsou ničím podložené, je přitom stěží bezpečným přístavem.
Nakonec ceny NFT utrpí velký permanentní pokles. Prozatím zůstávají vysoké a ještě nějakou dobu mohou růst, ale krach přijde. Investoři, kteří si myslí, že dokážou včas odhadnout vývoj trhu, nechť zkusí štěstí, ale nejspíš se ukáže, že jejich optimismus nebyl na místě.
Patrick Reinmoeller is Professor of Strategy and Innovation at the Institute for Management Development.
Karl Schmedders is Professor of Finance at the Institute for Management Development.
Copyright: Project Syndicate, 2022.
www.project-syndicate.org
Disclaimer:
Investování do virtuálních aktiv (např. Bitcoin) či investičních nástrojů navázaných na virtuální aktiva je spojeno s řadou rizik, na která upozorňuje např. EBA (European Banking Authority) v článku „Crypto-assets: ESAs remind consumers about risks“ ze dne 17.3.2021. Tato upozornění naleznete ZDE. Patria Finance a.s. nedoporučuje investovat do nástrojů navázaných na virtuální aktiva z důvodu rizik, která jsou s nimi spojena.