Severoatlantická aliance nechce konflikt s Ruskem, ale pokud to bude nutné, je připravena bránit své členy. Před jednáním ministrů zahraničí NATO to dnes řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Podle generálního tajemníka aliance Jense Stoltenberga svědčí noční útok na ukrajinskou jadernou elektrárnu o bezohlednosti ruské agrese, kterou musí Moskva okamžitě ukončit. Podle britského ministra obrany Bena Wallace si ruský prezident Vladimir Putin útokem na jadernou elektrárnu na jihovýchodě Ukrajiny zahrává s ohněm.
"Naše aliance je obranná, nevyhledáváme konflikty. Ale pokud konflikt přijde k nám, jsme připraveni bránit každý metr našeho území," řekl Blinken novinářům. NATO v reakci na ruskou hrozbu posiluje přítomnost svých jednotek na východním křídle, vyslat stovky svých vojáků na Slovensko je připravena i Česká republika.
Ruský prezident Vladimir Putin porušuje válkou na Ukrajině společné principy demokratických společností a Spojené státy učiní ve spolupráci s Evropou vše, aby válku zastavily, uvedl později během dneška také Blinken, který v Bruselu zasedl k mimořádnému společnému jednání se svými kolegy ze zemí Evropské unie. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell před jednáním nevyloučil, že evropský blok sáhne k dalšímu přitvrzení sankcí proti Putinovu režimu.
"Rusové bombardují a ostřelují všechno, nemocnice, obytné domy, školy, je mnoho civilních obětí. Je to barbarský způsob vedení války," prohlásil Borrell, podle něhož musí Putin válku zastavit.
Maďarský premiér Viktor Orbán ale neočekává, že by jeho zemi chránila Severoatlantická aliance, pokud Maďarsko nebude připravené bránit se samo. Maďarsko se podle něho na válku na Ukrajině musí dívat z pohledu vlastních zájmů, protože prioritou je mír a bezpečí jeho obyvatel.
Blinken dodal, že spojenci zareagovali na "promyšlenou ruskou agresi" velmi rychle a všichni bez výjimky přispěchali Ukrajině na pomoc. Alianční země, z nichž řada ještě minulý týden před začátkem ruské invaze váhala s přímou vojenskou podporou Kyjeva, začaly rychle dodávat Ukrajině zbraně.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom spojence žádá také o vyhlášení bezletové zóny, k tomu však aliance nechce přistoupit kvůli obavám z přímého konfliktu s Ruskem. Země NATO také zatím odmítají poskytnout Ukrajině požadované stíhačky.
USA i EU dodávají Ukrajině zbraně a na Rusko uvalily již několik vln sankcí, které mají výrazně omezit přístup ruské vlády k penězům a potrestat lidi napojené na Kreml či odpovědné za válku. Jednou z náplní ministerského jednání mělo být zhodnocení důsledků dosavadních sankcí pro Moskvu, ale i pro EU.
Nynější bilance na obou stranách
Rusko od začátku invaze na Ukrajinu 24. února přišlo o 9166 vojáků, 251 tanků a 939 dalších obrněnců, 105 děl, 50 raketometů, 18 kompletů protivzdušné obrany, 33 letadel, 37 vrtulníků, 404 kusů automobilové techniky, dva čluny, 60 cisteren a tři drony, oznámil dnes ukrajinský generální štáb. Dodal, že údaje se upřesňují a že sčítání ztěžuje vysoká intenzita bojů.
Ruské síly zničily na Ukrajině 1812 vojenských objektů, jakož i 49 letadel na zemi a 13 ve vzduchu, 635 tanků a dalších obrněnců, 56 kompletů protiletadlových raket S-300, Buk M-1 a Osa, 67 raketometů, 252 děl a minometů, 442 kusů speciální vojenské techniky a 54 bezpilotních strojů, ohlásil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov podle agentury TASS.
Uvedená čísla nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Moskva ve středu poprvé od začátku invaze přiznala 498 zabitých a 1597 zraněných ruských vojáků. Skutečný počet zabitých a zraněných příslušníků ruských sil je ale podle britského ministerstva obrany téměř jistě podstatně vyšší.
Podle Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) od začátku invaze zahynulo již nejméně 227 civilistů a dalších 525 jich bylo zraněno. Tato instituce OSN ovšem připouští, že skutečný počet mrtvých bude vyšší.
Ukrajinské námořnictvo přišlo o svou vlajkovou loď, samo ji potopilo
Ruští vojáci poprvé vstoupili do ukrajinského přístavu Mykolajiv na pobřeží Černého moře, v části města se bojuje, napsala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady.
Ukrajinské námořnictvo potopilo svou vlajkovou loď, fregatu Hetman Sahajdačnyj, aby nepadla do rukou nepřítele, který by ji mohl využít pro své cíle, například diverzi. Oznámil to dnes ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov a mluvčí námořnictva. Loď podstupovala modernizaci v mykolajivských loděnicích.