Většinový majitel ruské těžařské společnosti Norilsk Nickel Vladimir Potanin varoval, aby Rusko nebylo zatahováno zpátky do roku 1917, do časů bolševické revoluce. Konfiskace majetku firem, které odešly z Ruska, podle něj ovlivní důvěru investorů na desítky let. Potanin tak reagoval na první kroky ruské vlády směrem ke znárodnění majetku zahraničních firem, informuje agentura Reuters.
Norilsk Nickel je největší světový producent palladia a rafinovaného niklu a nejbohatší Rus podle Indexu miliardářů Bloombergu. Jeho 61letý šéf na sociální síti Telegram napsal, že ruská odpověď na vyloučení země z globální ekonomiky by měla být pragmatická.
"Neměli bychom se snažit 'přibouchnout dveře', ale snažit se zachovat ekonomickou pozici Ruska na těch trzích, které jsme tak dlouho pěstovali,“ napsal Potanin. "Vrátilo by nás to o 100 let zpět, do roku 1917. A důsledky - globální nedostatek důvěry investorů v Rusko - bychom pociťovali po mnoho desítek let," dodal. „Naše úsilí by nemělo směřovat k ‚zabouchnutí dveří‘, ale k udržení ekonomické pozice Ruska na trzích, v čemž jsme tak dlouho vynikali,“ řekl.
Potaninovy ??komentáře zveřejněné ve čtvrtek jsou dosud největším veřejným nesouhlasem z řad ruských podnikatelských elit proti Putinovi po zmrazení aktiv a zákazů cestování uvalených vládami v Evropě a USA od začátku invaze. Veřejných projevů nespokojenosti bylo zatím jen málo. Vzácné výjimky představuje Oleg Děripaska a Michail Fridman, kteří byli oba sankcionováni a kteří volali po míru a vyjádřili lítost nad krveprolitím na Ukrajině.
O Potaninovi se často mluví jako o strůjci ruského programu půjček na akcie, který vyústil v privatizaci společností s přírodními zdroji po rozpadu Sovětského svazu. V roce 1995 se stal spolumajitelem společnosti Norilsk Nickel a od roku 2012 je jejím generálním ředitelem. Potaninovo jmění se zmenšilo o více než čtvrtinu na 22,5 miliardy dolarů, podle Bloomberg Billionaires Index, což je stále dost na to, aby se dostal na první místo v žebříčku nejbohatších Rusů. Kontroluje asi 34 % Norilsk Nickel, který tvoří asi 40 % celosvětové produkce palladia a také zhruba 10 % světové platiny a rafinovaného niklu.
Ruská ekonomika čelí nejvážnější krizi od pádu Sovětského svazu v roce 1991. Západ uvalil po ruské invazi na Ukrajinu tvrdé sankce na téměř celý ruský finanční a podnikový sektor. V reakci na to Rusko oznámilo zákaz vývozu pro více než 200 produktů a omezilo devizové transakce s mezinárodními investory, což zvýšilo riziko nesplácení vládního dluhu. Také se přiblížil k zabavení a dokonce znárodnění společností v zahraničním vlastnictví, které opouštějí trh.
Potanin řekl, že Rusko by se mělo držet svých exportních trhů, místo aby je dobrovolně opouštělo, a vyzval ke zrušení omezení ke splácení zahraničního dluhu. Tím, že země neprovede ??splátky státních dluhopisů, hrozí křížové selhání celého zahraničního dluhu a věřitelé by mohli požadovat okamžité splacení, řekl. „Plně to platí i pro velké veřejné společnosti, takže je nutné provést úpravy současných norem,“ řekl Potanin.
Pokud jde o hrozbu konfiskace cizího majetku, Potanin přirovnal takovou politiku ke znárodnění, které následovalo po ruské revoluci před více než stoletím. Místo toho, aby vláda riskovala nedůvěru investorů v příštích desetiletích, měla by zajistit, že mezinárodní podniky budou mít příležitost se v budoucnu vrátit, argumentoval.
Návrh ministerstva hospodářství z tohoto týdne přizvat externí manažery, kteří by dohlíželi na společnosti v zahraničním vlastnictví, je „mnohem vhodnějším opatření,“ řekl Potanin. Putin toto opatření schválil na čtvrtečním jednání s vládou.
"Ve světle ekonomických omezení namířených proti Rusku může existovat pochopitelná touha jednat symetricky," řekl Potanin. „Ale příklad západních zemí ukazuje, že tyto ekonomiky samy trpí uvalením sankcí proti Rusku. Musíme být moudřejší a vyhnout se scénáři, kdy odvetné sankce zasáhnou nás samotné.“
Odchod z Ruska oznámila po únorové invazi řada západních firem, od přes Coca-Colu až po Toyotu a nábytkářský řetězec IKEA. Stažení z Ruska oznámily i české pivovary Prazdroj, Budvar, Staropramen, prodejce kosmetiky Notino a prodejce hudebních nástrojů Kytary.cz. Ne všechny společnosti ale v Rusku vyrábějí. Ruský premiér Michail Mišustin ve čtvrtek prezidentovi Vladimiru Putinovi řekl, že vláda navrhla, aby firmy, které opustily Rusko, byly převedeny do vnější správy.
Informace, že Moskva může zabavit majetek podniků, které po invazi a následných sankcích přestaly v Rusku fungovat, odsoudily ve čtvrtek Spojené státy. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová varovala, že takový krok bude mít za následek "více ekonomické bolesti“. Její komentáře přišly poté, kdy americký Kongres schválil zákon o výdajích, který zahrnuje téměř 14 miliard dolarů (bezmála 322 miliard Kč) nouzové pomoci pro Ukrajinu.
Zdroj: Bloomberg, ČTK