Státy Evropské unie se dnes shodly na uvalení dalších sankcí kvůli ruské agresi na Ukrajině. Na sankčním seznamu se nově objevila jména 160 ruských politiků a oligarchů včetně šéfa aerolinek Aeroflot nebo zetě ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Unie také rozšiřuje vyloučení z mezinárodního platebního systému SWIFT i na běloruské banky. Oznámila to Rada EU. Podle jednoho z unijních činitelů budou prezidenti a premiéři členských zemí ve čtvrtek jednat i o dalších krocích, jež mají Rusku zkomplikovat financování války.
Mezi lidmi, kterým EU zmrazí majetek na svém území a zakáže cesty do unijních států, je 146 členů Rady federace, horní komory ruského parlamentu, která ratifikovala smlouvy se samozvanými separatistickými republikami na východě Ukrajiny. Kromě nich se postihy vztahují i na 14 oligarchů napojených na režim ruského prezidenta Vladimira Putina. Jsou mezi nimi miliardáři podnikající v hutnictví, zemědělství, telekomunikacích či farmaceutickém průmyslu.
Agentura Reuters později s odvoláním na oficiální unijní věstník informovala, že na sankčním seznamu se ocitl i výkonný ředitel Aeroflotu Michail Polubojarinov. Dále se sankce nově týkají předsedy představenstva společnosti PJSC Pipe Metallurgical Company Alexandra Pumpjanského nebo podnikatele Alexandra Vinokurova, který je manželem dcery ministra zahraničí Lavrova.
Unijní opatření se po několika předchozích vlnách sankcí budou vztahovat na 862 ruských činitelů a 53 subjektů. EU se dnes rovněž shodla na zákazu exportu námořních navigačních a komunikačních systémů do Ruska.
Sedmadvacítka také zmrazí platební styk s běloruskou centrální bankou a vyloučí ze systému SWIFT tři velké běloruské banky. Kromě toho zahrne do dosud platných sankcí také obchodování s kryptoměnami, jejichž prostřednictvím mohla Moskva unijní opatření částečně obcházet.
Běloruští občané budou rovněž mít výrazně komplikovanější ukládání peněz v bankách v EU, kde nebudou moci mít více než 100 tisíc eur (2,5 milionu korun).
Postihy, které by mohly oficiálně vstoupit v platnost ještě dnes, navazují na tři předchozí vlny sankcí, jež EU začala zavádět v reakci na začátek ruského útoku před dvěma týdny. Podle vysoce postaveného činitele je navíc ve hře další zpřísnění sankcí. Šéfové členských států by podle něj na čtvrtečním summitu ve Versailles měli debatovat například o vyloučení klíčových ruských finančních ústavů Sberbank a Gazprombank ze systému SWIFT. Na tom se dosud unie jednomyslně neshodla kvůli obavám, že členské země nebudou moci platit za dodávky ruského plynu. Lídři se budou bavit také o možnosti částečně nebo zcela odstřihnout jeho proud do Evropy, na což ovšem mají velmi odlišné názory.
Kreml: USA vedou proti Rusku ekonomickou válku
Moskva bude na americké sankce vůči Rusku reagovat opatřeními, která budou v souladu s jejími zájmy. Podle serveru Kommersant to dnes řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Spojené státy podle něj vyhlásily Rusku ekonomickou válku. Americký prezident Joe Biden ve středu oznámil, že USA zakazují dovoz ropy, zkapalněného zemního plynu a uhlí z Ruska kvůli jeho invazi na Ukrajinu.
"USA rozhodně vyhlásily Rusku ekonomickou válku a vedou ji," řekl Peskov na tiskové konferenci. Podle Kommersantu pak na dotaz, jaké má Rusko možnosti, aby tuto válku neprohrálo, vzhledem k tomu, že západní země nadále rozšiřují protiruské sankce, odpověděl: "(Musíme) dělat to, co je v našem nejlepším zájmu."
Kremelský mluvčí podle agentury Reuters dále prohlásil, že Rusko bylo, je a bude spolehlivým dodavatelem energie. Ve světle sankcí proti Rusku by ale mohlo přehodnotit svoje závazky v dodávkách energií, citoval Peskova Bloomberg.
Poté, co 24. února zahájilo Rusko ofenzivu na Ukrajině, uvalila řada převážně západních zemí na Rusko rozsáhlé hospodářské sankce. Spojené státy pak v úterý oznámily zákaz dovozu ruské ropy, zkapalněného zemního plynu a uhlí z Ruska. Británie oznámila, že do konce letošního roku postupně ukončí dovoz ruské ropy a ropných produktů.
Další cíl - Rosatom?
Podle nejmenovaných zdrojů, na které se odvolává Bloomberg, zvažují USA zavedení sankcí proti ruské státem vlastněné energetické společnosti Rosatom, hlavnímu dodavateli paliva a dalších technologií do jaderných elektráren po celém světě. Rosatom by bylo podle Blombergu delikátní cíl, protože kontrakty o dodávkách paliva s ním mají uzavřené státy po celé Evropě. Rosatom navíc spolu se svými dceřinkami obstarává zhruba 35 procent globálního obohacování uranu. Zákaz by pravděpodobně zvedl cenu uranu a dopadl na jaderné operátory jako Southern nebo Exelon. Źádné rozhodnutí prý ale zatím nepadl a Washington svoje záměry konzultuje s jaderným odvětvím.
Německo hlavní překážkou rozšíření sankcí?
Podle diplomatů a dokumentů, ke kterým získal přístup Bloomberg, se Německo jeví být hlavní překážkou v rozšíření sankcí Evropské unie na největší ruské banky a ruský energetický sektor. Berlín je podle těchto zdrojů hlavní mocností, která odporuje snahám zařadit Sberbank PJSC na seznam ruských finančních institucí odříznutých od systému SWIFT.
Dokumenty prý ukazují, že Německo během diplomatických jednání v posledních dnech opakovaně vybídlo k opatrnosti. Ke zdrženlivosti vůči sankcím, které by mohly mít dopad na energie, se veřejně vyjádřil kancléř Olaf Scholz.
Německo sice nečekaně slíbilo, že na Ukrajinu dodá zbraně a urychlí výdaje na obranu, kritiku ale vyvolává snaha chránit jeho ekonomiku, které více než polovinou dodávek plynu spoléhá právě na Rusko. Znepokojení Německo prý vyjádřilo i nad návrhy omezit přístup do přístavů s tvrzením, že by to mohlo zasáhnout obchod zbožím, které ještě nepodléhá sankcím.
Podle jednoho z unijních diplomatů by se další velké západní vlády, včetně Itálie, za krok týkající se SWIFT postavily, kdyby u něj existovala jednotná pozice.
Zdroje: ČTK, Bloomberg