„Vlivní investoři tvrdí, že by mohlo dojít k permanentní změně ve světovém pořádku.“ Uvádějí to The na základě úvah Larryho Finka ze společnosti a Howarda Markse z Oaktree. Co by se podle nich mohlo ve světovém hospodářství tak významnou měrou změnit?
Fink míní, že státy budou nyní jinak uvažovat o tom, jak je jejich ekonomika závislá na jiných zemích. Jde o výsledek konfliktu na Ukrajině a sankcí uvalených na Rusko. Celkově tak uvidíme „konec globalizace“, kdy současný vývoj na Ukrajině ještě více naruší vazby mezi ekonomikami, již tak oslabené předchozí pandemií.
Podobně podle NYT uvažuje Marks, který hovoří o závislosti Evropy na ruských dodávkách energií a na závislosti Spojených států na dovozech čipů z jiných zemí. Jde o důsledek globalizace, který je nyní přehodnocován, a dojít může k výrazné změně preferencí. Zatímco doposud byl kladen důraz zejména na efektivitu výroby a nejnižší náklady, nyní může být priorita kladena především na bezpečnost a stabilitu dodávek a výroba se tak může lokalizovat.
Fink míní, že z přesunu výroby mohou těžit země jako Mexiko, Brazílie či Spojené státy a popsané změny mohou mít svůj vliv i na
inflaci. Podle NYT se oba experti liší v odhadu toho, jak se popsané změny promítnou do snah o přesun k novému energetickému modelu. Marks se totiž domnívá, že řada zemí se bude snažit o co nejmenší závislost na dodávkách energií ze zahraničí a téma obnovitelnosti pro ně bude až na druhém místě. Jinak řečeno, mohou se obracet k tradičním fosilním palivům s cílem v první řadě zajistit soběstačnost. Fink ale míní, že tyto snahy ve výsledku povedou k sílícímu posunu směrem k obnovitelným energiím.
Článek na NYT komentuje ekonom Michael Pettis, který věc vidí trochu jinak. V první řadě píše, že může být lákavé vnímat významné události ve světě jako body změny. Jenže často spíše dochází k tomu, že tyto události jen posílí předchozí trendy. Podle ekonoma tomu tak bylo jak s pandemií, tak se současnými událostmi na Ukrajině.
Pettis tvrdí, že deglobalizace viditelně probíhala již od finanční krize roku 2008. Předchozí globalizace totiž mimo jiné vytvářela výrazné nerovnováhy na straně spotřeby a úspor, vedla k rostoucí příjmové nerovnosti a dluhům. Existovaly tak dobré důvody pro obrat a ten může mít řadu forem. Od změn v globálním finančním systému až po růst vlny populismu, který následně vyvolává konflikty mezi některými zeměmi. Ekonom na závěr své úvahy dodává, že kdyby nakonec skutečně nastala změna v globálním finančním systému a byl vytvořen „nový Bretton Woods“, šlo by o skutečný zlomový bod.
Zdroj: , NYT