Čínská vláda zpočátku ve své zemi blokovala platformy jako Google či a tím vytvořila prostor pro domácí scénu a firmy. Druhým významným krokem, který učinila, bylo „nastavení parametrů online projevu“. Tedy parametrů týkajících se cenzury a regulace projevu na internetu. Pro ProMarket to uvedla Ling Chen, která působí na School of Advanced International Studies (SAIS) na Johns Hopkins University.
V Číně je podle expertky hlavním tahounem aktivity v technologickém odvětví soukromý sektor, ale vláda je schopná zde výrazně zasahovat. Bylo to patrné například na rozvoji technologií umělé inteligence. Vláda přišla s jeho mohutnou podporou v roce 2017 a ovlivnila tím celé odvětví. Ale ani poté nezasahovala do běžného provozu firemního sektoru. Někdy před dvěma lety ovšem přišel zlom i v této oblasti. Vláda zablokovala IPO skupiny Ant a od té doby se objevila „vlna nové regulace“, která od základu mění vztah vlády a soukromého sektoru.
Online platformy v Číně existují již dlouhou řadu let, ale „zdá se, že regulátoři až nyní začínají chápat, jak důležité je regulovat jejich data a algoritmy.“ Stát ale může mít hodně zkušeností třeba s tím, jak zasahovat ve výrobě polovodičů a jak funguje tamní know-how, avšak nemusí mít ani zdaleka tolik zkušeností ohledně regulace dat. Chen k tomu dodala, že celkový pohled na regulaci je v Číně jiný než v USA. Podle čínské vlády je totiž primárním předpokladem čínského úspěchu v technologickém rozvoji to, aby komunistická strana zůstala u moci.
Z tohoto pohledu pak pramení třeba názor, že není možné nechat domácí technologické firmy příliš volné a dávat jim maximální prostor, protože by to mohlo vést k sociálním tenzím nebo by to mohlo podkopat stabilitu či ekonomický růst. „Popravdě řečeno, myslím si, že Čína se podívala, co se dělo v USA mezi rokem 2015 a současností. Na to, jakou roli v rozdělení společnosti a dalších problémech hrály sociální sítě. A řekla si, že tohle není nic pro ni,“ uvedla expertka.
Chen připomněla, že v Číně jsou online platformy někdy úzce spojeny s platformami finančními. Příkladem může být zmíněná Ant Group, „která podle vlády vytváří téměř něco jako stínový bankovní systém.“ To je podle expertky také jeden z důvodů, proč vláda proti této skupině zasahuje a otáčí se k mnohem přísnější regulaci. Online platformy také podle vlády nemusí nutně prosperovat kvůli svým vyspělým technologiím, ale jejich úspěch může stát prostě na tom, že se na trhu objevily jako první, a to jim poskytlo náskok. Což může být další důvod pro přísnější regulaci.
Změny jsou podle Chen patrné i na tom, jak čínská vláda smýšlí o výrobě čipů a polovodičů. I zde je uplatňován gradualistický přístup, kdy na počátku stály společné podniky s firmami z jiných zemí. Cílem je však posunout se k vlastním vyspělým technologiím. „Nemyslím si, že existuje nějaká jasná odpověď na to, zda Čína nakonec uspěje. Jsem si jistá jen tím, že podle všeho se začala snažit mnohem více,“ uzavřela Chen.
Zdroj: ProMarket