Rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů. To jsou hlavní součásti dnes zveřejněné strategie, s níž chce Evropská komise v příštích letech ukončit závislost EU na energiích dovážených z Ruska. Rusko dodává 40 % plynu bloku a 27 % dovážené ropy a země EU se snaží dohodnout na sankcích na dováženou ropu.
Dohromady Brusel očekává, že do roku 2027 si vyžádají dodatečné investice 210 miliard eur a do roku 2030 pak 300 miliard eur nad rámec těch, které jsou již zapotřebí ke splnění klimatického cíle unie do roku 2030. Tyto investice ale zároveň sníží evropský účet za dovoz fosilních paliv. Zahrnují 86 miliard eur na obnovitelné zdroje energie a 27 miliard eur na vodíkovou infrastrukturu, 29 miliard eur na energetické sítě a 56 miliard eur na úspory energie a tepelná čerpadla. Komise uvedla, že budou zapotřebí určité investice do infrastruktury pro fosilní paliva – 10 miliard eur na tucet projektů v oblasti plynu a zkapalněného zemního plynu a až 2 miliardy eur na ropu, zaměřené na země střední a východní Evropy.
Komise nabídla členským zemím 225 miliard eur formou úvěrů z mimořádného fondu obnovy, které jsou však již delší dobu k dispozici a většina zemí o ně dosud neměla zájem. Zbytek balíku by měly tvořit granty také v rámci tohoto fondu, k němuž však Maďarsko dosud kvůli neplnění kritérií stanovených komisí nemá přístup. Zhruba 20 miliard eur chce komise na investice získat prostřednictvím navýšení prodeje emisních povolenek, což vzbuzuje obavy u některých ekologických organizací obávajících se většího spalování uhlí.
Unijní exekutiva chce v rámci dnes zveřejněného balíčku zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie do roku 2030 na 45 procent místo dosud plánovaných 40 procent. Má k tomu přispět zdvojnásobení kapacity solárních elektráren v příštích třech letech spojené například s povinnou instalací solárních panelů na všechny nové veřejné, komerční a později i obytné budovy. Zdvojnásobit se má i počet využívaných tepelných čerpadel. Ke zdvojnásobení kapacity obnovitelné energie na 1 236 gigawattů má pomoci zákon umožňující jednodušší jednoroční povolení pro větrné a solární projekty. EU vyjednává zákony, které umožní rychlejší renovaci budov, aby spotřebovaly méně energie, a uvedla, že aktivity občanů, jako je méně jízd autem nebo vypínání termostatů, by mohly snížit poptávku po plynu a ropě o 5 %.
Součástí balíčku je také návrh na výraznější zvýšení energetické účinnosti. Zatímco dosud měla EU do roku 2030 snížit spotřebu energie díky větší účinnosti o devět procent, komise chce stanovit nový cíl na 13 procent.
Brusel počítá také s tím, že část ruského plynu nahradí nákupy LNG ze Spojených států, Kataru a dalších zemí. Část spotřeby chce pokrýt také zvýšením produkce i dovozu ekologicky čistého vodíku. Jeho produkce v EU by se do konce desetiletí měla zvýšit na deset milionů tun, stejný objem by měl činit dovoz. To by mělo podle činitelů komise v souhrnu nahradit zhruba pětinu energie vyráběné z plynu, který unie v současnosti dováží z Ruska.
Sedmadvacítka se již shodla na srpnovém ukončení dovozu ruského uhlí, naopak odchod od ruského plynu vidí členské země různě a komise by jej ráda docílila do roku 2027. Nejžhavějším tématem je v současnosti ropné embargo, které má začít platit na konci roku, avšak jeho schválení blokuje s odkazem na vlastní ekonomickou závislost Maďarsko. Od dnešního plánu si Budapešť slibovala investice do maďarské ropné infrastruktury, díky nimž by mohla veto stáhnout.
Lídři unijních zemí pověřili v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu komisi přípravou podrobného plánu, jak co nejrychleji odejít od energetických zdrojů dovážených z Ruska. Jeho cílem je zbavit se závislosti na nejistých dodávkách a přestat posílat do Moskvy peníze, které může režim prezidenta Vladimira Putina využívat k financování války. "Putinova válka způsobuje problémy na globálním energetickém trhu. Ukazuje, jak jsme závislí na dovážených fosilních palivech. A jak jsme zranitelní, když při jejich dovozu spoléháme na Rusko. Musíme naši závislost omezit nejrychleji, jak bude možné," prohlásila dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.
Požadavky Evropské komise, jejichž pomocí chce v příštích letech ukončit závislost EU na energiích dovážených z Ruska, jsou podle odborníků reálné. Budou ale potřeba vysoké investice a nadnárodní spolupráce. Vhodná by byla i změna české legislativy, uvedli dnes odborníci oslovení ČTK.
Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák uvedl, že je třeba upravit českou legislativu. "Začít můžeme u jednoduchých kroků jako je zrušení měření po fázích, které znevýhodňuje úsporu nákupu elektřiny ze sítě pro domácnosti s fotovoltaikou. Dál je třeba přijmout zákon na podporu vzniku energetických společenství, který odblokuje využití vlastních zdrojů energie pro bytové domy nebo obecní budovy. Je však třeba také připravit zjednodušení stavebního řízení," uvedl Sedlák. V Česku podle něj trvá příprava nové větrné elektrárny i více než deset let, solární park se může připravovat až čtyři roky. "To jsou bariéry, které je třeba odstranit, jinak zůstaneme odkázáni na fosilní zdroje z Ruska," upozornil Sedlák.
Zdroj: ČTK, Reuters