Česká národní banka dnes podle očekávání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) tak zůstává na 7 procentech, diskontní sazba na 6 procentech a lombardní sazba na 8 procentech. Ponechání základní úrokové sazby na 7 procentech i na druhém měnověpolitickém jednání po sobě očekávalo všech 18 ekonomů oslovených agenturou Bloomberg. Pro rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva hlasovali pro zvýšení základní sazby o tři čtvrtě procentního bodu ma 7,75 procenta. ČNB ujistila, že úrokové sazby zůstanou v rámci boje proti inflaci po určitou dobu na relativně vysoké úrovni. O případném poklesu sazeb nepadlo na dnešním jednání ani slovo, řekl na dotaz novinářů její guvernér Aleš Michl.
ČNB v uplynulých zhruba 12 měsících úrokové sazby rapidně zvyšovala, aby zkrotila pádící inflaci. Ta je v Česku nejhorší za tři desítky let, v srpnu ale zůstala překvapivě za očekáváním a meziměsíčně vzrostla pouze o 0,4 procenta. Meziroční dynamika pak v srpnu zpomalila z 17,5 procenta na 17,2 procenta - meziroční inflace tím byla o 2,1 procentního bodu nižší, než ČNB odhadovala ve své srpnové prognóze. V červenci zásadním způsobem obměněná bankovní rada ČNB je v současnosti většinou toho názoru, že výpůjční náklady jsou už v Česku dostatečně vysoké na to, aby domácí cenové tlaky zkrotily.
Bankovní rada tentokrát vyhodnotila rizika a nejistoty prognózy jako výrazné a jdoucí oběma směry, podotkl guvernér Michl. Průmyslová produkce zatím odolává zvýšeným nákladům a problémům v dodavatelských řetězcích. Zahraniční obchod již má ale negativní vliv na HDP a předstihové ukazatele indikují další zpomalení zahraniční poptávky. Spotřeba domácností je již tlumena vysokými cenami energií a potravin. Nezaměstnanost ale zůstává nízká a je "stále možné", že inflace na podzim dosáhne hodnot kolem 20 procent, uvedl Michl na tiskové konferenci. Působení fiskální politiky bylo z hlediska hospodářské produkce neutrální, ale s proinflačním rizikem do budoucna. Výrazným rizikem by bylo, kdyby se mzdové požadavky utrhly ze řetězu a deficit veřejných financí se prohloubil, upřesnil také. "Bankovní rada je připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik prognózy," podotkl guvernér.
"Guvernér Michl mírně trh překvapil jestřábím prohlášením, že vyšší růst mezd a vyšší fiskální deficity citelně zvýší šanci růstu sazeb ČNB. Trh s touto možností již nepočítal a v tržních sazbách je již do konce roku zaceněna stabilita sazeb," uvedl v komentáři hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Tuzemská měna se před dnešním rozhodnutím bankovní rady obchodovala k euru slabší o zhruba 0,1 procenta při 24,661 za euro. Po tiskové konferenci kurz posílil směrem k 24,573 za euro.
"Mírné obavy na trhu vyvolala skutečnost, že oznámení o stabilitě úrokových sazeb nedoprovázela věta o pokračujících intervencích ve prospěch koruny, jak tomu bylo na srpnovém jednání. Tato informace však přišla během tiskové konference, na což koruna zareagovala posílením pod 24,6 Kč za euro," podotkl v komentáři Jakub Seidler. Z obecného pohledu podle něj tlak na korunu - a potřeba intervencí ČNB - po srpnovém jednání citelně ustal a zvýšil se teprve v posledních dnech následkem geopolitických rizik.
Dnešní vývoj kurzu české koruny k euru:
Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, kdy o ní rozhodla ještě předchozí bankovní rada v čele s guvernérem Jiřím Rusnokem. Po obměně rady a nástupu nového guvernéra Aleše Michla se sazba zatím neměnila.
ČNB dnes ponechala také lombardní sazbu na osmi procentech. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zůstala na šesti procentech. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Na konci června ještě pod vedením Rusnoka rada zvedla základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Na počátku května ji zvýšila o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Na konci března to bylo o 0,5 procentního bodu na pět procent. Na zasedání počátkem února rada zvýšila sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Na zasedání před Vánocemi stoupla sazba o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Počátkem loňského listopadu sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž to bylo nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta.
Další měnověpolitické jednání je na programu na 3. listopadu 2022.
Zdroje: ČBA, ČNB, ČTK, Bloomberg, Patria.cz