Očekávanému vývoji amerického dolaru se věnuje francouzský Natixis, který ve své analýze píše, že „směnný kurz dolaru k euru závisí na očekáváních týkajících se měnové politiky ve Spojených státech a v eurozóně a na rozdílu mezi krátkodobými úrokovými sazbami v těchto ekonomikách“. V delším období by ale podle Natixisu mohl převládnout jiný faktor. Jak tedy ekonomové této banky vidí další vývoj na měnových trzích?
Natixis míní, že Spojené státy jsou celkově atraktivnější pro mezinárodní kapitál než eurozóna. Projevovat by se to mělo zejména na úrovni přímých zahraničních investic a na dluhopisových trzích vládních i korporátních. Spojené státy sice také dosahují vysokých deficitů běžného účtu, nicméně podle Natixisu jejich investiční atraktivita na měnových trzích i přesto převládne poté, co ECB přestane zvedat sazby.
První z následujících dvou grafů ukazuje vývoj kurzu dolaru k euru, druhý porovnává vývoj výnosů dvouletých vládních dluhopisů v USA a v eurozóně. Natixis k nim píše, že v krátkém období závisí kurz dolaru k euru ve významné míře právě na úrokovém diferenciálu mezi USA a eurozónou.
V delším období ale podle ekonomů banky mohou převládnout jiné faktory než zmíněný diferenciál. Na základě analýzy toku kapitálu na evropské a americké trhy pak Natixis hovoří o uvedené vyšší atraktivitě amerických trhů pro mezinárodní kapitál. I když odvrácenou stranou přílivu kapitálu do Spojených států je jejich deficit běžného účtu, dolar by podle banky měl být v delším období pro investory stále atraktivnější než euro a jeho kurz by měl k evropské měně opět posilovat.
V jiné analýze se pak Natixis ptá, zda mezinárodní investoři stále považují dolar za bezpečné útočiště. V hledání odpovědi ekonomové porovnávají vývoj indexu rizika na straně jedné a pohyby sazeb a výnosů dluhopisů v USA a kurz dolaru k euru na straně druhé. Závěr pak zní, že růst averze k riziku stále koresponduje s poklesem výnosů amerických obligací a posilováním dolaru. Po roce 2012 je přitom tento efekt ještě silnější než dříve.
Zdroj: Natixis