Steve Rattner stojí v čele investiční společnosti Willett Advisors, která se mimo jiné zaměřuje na Čínu. Na Bloombergu její šéf hovořil o změnách v ekonomice a v investičním prostředí této země. Podle něj je nyní složitější i proto, že prezident Si Ťin-pching „náhodně vybírá odvětví“, která by měla být v souladu s dalším rozvojem země, a která ne.
Rattner míní, že čínské hospodářství se zvedá z určitého útlumu předchozích let. Nicméně prostředí je komplikováno vládní politikou. Země se totiž po řadu let klonila k tržnímu hospodářství, Si Ťin-pching ale tento kurz do určité míry obrací. Projevuje se to mimo jiné vládním zásahem proti některým internetovým firmám a celková transparentnost prostředí je nyní v Číně nízko.
Investoři se momentálně v Číně podle Rattnera snaží odhadovat, co se líbí a bude líbit prezidentovi, a tam vkládat své prostředky, namísto toho, aby se řídili fundamentem firem a tržním vývojem. „V pohodě“ jsou například investoři a firmy, které se zaměřují na součástky do elektromobilů, baterie a podobně. Protože „prezidentovi je jedno, kdo je vyrábí.“ Pak tu jsou ale „citlivější sektory“ a společnosti, tedy například ty, které se zabývají médii a internetovým obsahem.
Rattner uvedl, že domácí investoři v Číně se stále více zaměřují na domácí akciový trh, protože na něm je více společností uspokojujících domácí poptávku. Čínská vláda se totiž dlouhodobě snaží o její podporu a spotřebitel je v Číně považován za tahouna dlouhodobého růstu. Naopak na americké burze se obchodují zejména velké čínské firmy, které jsou podle řady investorů ve zmíněné skupině „citlivých“. K čínskému trhu pak expert dodal, že se na něm obchoduje i řada státem vlastněných společností, které jeho investiční firma „nepovažuje za lídry v inovacích“ a nevidí v nich velký potenciál. Takže například na trhu v Šanghaji je „hodně odpadu“.
Expert na závěr rozhovoru řekl, že rozhovory s čínskými firmami mu ukazují, jak moc aktuální je v této zemi téma vztahů s USA. „Jsou vytrženi z rovnováhy,“ míní Rattner, který podle svých slov souhlasí s názorem, podle něhož nedojde k úplnému odtržení americké a čínské ekonomiky. Ovšem „síť vzájemných vztahů povoluje“. Obě země přitom těžily z předchozích vazeb, ty v USA přispěly i k předchozím dezinflačním tlakům.
K úvahám o zvýšení významu čínské měny ve světové ekonomice Rattner řekl, že nelze mít měnu celosvětového významu a zároveň uplatňovat restrikce na tok kapitálu a aktivně spravovat pohyb měnového kurzu. „Asi tak poslední věc, které bych se obával, je myšlenka, podle níž renminbi nahradí dolar.“
Zdroj: Bloomberg