Evropská unie dnes oficiálně zahájila řízení se sedmi členskými státy EU, které překračují stanovené rozpočtové deficity. Oznámila to dnes Rada EU, která zastupuje členské státy. Disciplinární řízení s Belgií, Francií, Itálií, Maďarskem, Maltou, Polskem a se Slovenskem už v červnu doporučila zahájit Evropská komise (EK).
Uvedených sedm zemí loni u deficitů překročilo tříprocentní strop ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP). Pravidla fungování EU mimo jiné stanoví, že členský stát musí deficit veřejných financí udržovat do tří procent HDP a veřejné zadlužení do 60 procent HDP.
"Jestliže dojde v členském státě k nadměrnému schodku, je cílem postupu při nadměrném schodku urychlit nápravu tím, že se členské státy podrobí zvýšené kontrole a poskytnou se jim doporučení, aby přijaly účinná opatření k nápravě deficitu," uvádí prohlášení Rady EU. S doporučeními pro dané členské státy, která by měla vést k nápravě schodku v určitém časovém období, by nyní měla přijít Evropská komise. Očekává se, že se tak stane v listopadu.
Prvním krokem k zahájení postupů při nadměrném schodku byla právě červnová zpráva EK. Následně se zprávou na svém červencovém zasedání v Bruselu zabývali i ministři financí sedmadvacítky. Nakonec bylo zahájení oficiální procedury schvalováno písemnou formou a členské státy rozhodnutí schválily potřebnou kvalifikovanou většinou.
Deficity, jimiž se komise ve své zprávě zabývala, jsou většinou důsledkem pandemie covidu-19 a mimořádných fiskálních opatření, k nimž členské státy unie v té době sáhly. Částečně tyto nadměrné deficity odrážejí i dopady krize na energetickém trhu po ruské vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022. Ceny energií se v létě téhož roku přechodně zvýšily na několikanásobek, což vlády některých členských zemí EU přimělo finančně podpořit domácnosti i podniky.
Pozornost se upíná zejména k Francii, která má druhou největší ekonomiku v eurozóně a která se potýká s politickými otřesy. Vyvolalo je rozhodnutí prezidenta Emmanuela Macrona rozpustit parlament a vyhlásit předčasné volby. V nich nakonec zvítězila levicová Nová lidová fronta před Macronovými centristy a krajně pravicovým Národním sdružením Marine Le Penové, které favorizovaly předvolební průzkumy.
Nynější premiér Gabriel Attal po volebním neúspěchu centristů podal demisi, kterou Macron minulý týden přijal. Premiéra i ministry ale Macron požádal, aby své úřady vykonávali dál, dokud nevznikne nový kabinet.
Francie měla loni rozpočtový deficit 5,5 procenta HDP, Itálie pak 7,4 procenta a Maďarsko 6,7 procenta. Schodek Polska v loňském roce dosáhl 5,1 procenta HDP, na Slovensku to bylo 4,9 procent, na Maltě rovněž 4,9 procenta a v Belgii 4,4 procenta.