Analýza Ministerstva financí k windfall tax zcela jasně ukazuje, že příjmy z mimořádných daní (z WFT a odvodů z nadměrných příjmů a majetkového prospěchu) dosud nepokryly mimořádné výdaje státu v souvislosti s energetickou krizí. Bilance vynaložených mimořádných výdajů od roku 2022 proti dosavadním mimořádným příjmům státu bude na konci roku 2024 záporná ve výši 35 mld. Kč. Analýza expertů MF je postavena na principu, že v ní figurují výlučně „jednorázové“ příjmy a výdaje, které jsou bezprostředně spojeny s energetickou krizí," uvedlo dnes na svém webu Ministerstvo financí ČR k tématu pokračování windfall daně.
Za jednorázové mimořádné výdaje ve výše uvedeném kontextu považuje MF tyto položky v souhrnné výši téměř 130 mld. Kč (2022 -2024): podporu podniků v energeticky náročných odvětvích, úsporný tarif, dočasné odpuštění poplatků na podporu OZE a jejich hrazení státem namísto spotřebiteli, mimořádné kompenzace za dodávku elektřiny a plynu na ztráty, mimořádné kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům, mimořádné dotace provozovateli přenosové soustavy, vratky z odvodu nadměrných příjmů.
Na jejich pokrytí je možné podle MF ČR použít pouze tyto mimořádné „jednorázové“ příjmy v souhrnné výši téměř 95 mld. Kč (2023 – 2024): daň z neočekávaných zisků, odvod z nadměrných příjmů, odvody z majetkového prospěchu.
"Od začátku se mezi experty Ministerstva financí a Národní rozpočtové rady diskutovalo několik možných přístupů, jaké příjmy a výdaje lze zařadit do těch mimořádných také s ohledem na mezinárodní metodiku používanou Eurostatem. Proto nakonec nebyla dividenda společnosti vůbec zařazena mezi mimořádné příjmy státu. Dividenda totiž není dle této metodiky „jednorázovým“ mimořádným příjmem. Neprošla by ani testem tzv. „jednorázových a jiných přechodných operací“, které se vylučují při posuzování strukturálního salda. Proto jsou nakonec v této analýze na straně příjmů zahrnuty pouze tři výše jmenované položky," stojí také ve zprávě na webu ministerstva.
Experti MF a NRR řešili několik možných přístupů, jaké příjmy a výdaje lze zařadit do mimořádných, spojených s cenami energií. Nakonec MF zvolilo metodiku, kdy dividendu nezapočítává do mimořádných příjmů, protože nejde svou povahou o „jednorázový“ příjem. Důvodů je několik, uvádí web ministerstva:
Zaprvé Eurostat odmítl započítat za rok 2023 celou dividendu od do příjmů státního rozpočtu (v akruální, mezinárodně srovnatelné metodice ESA 2010), konkrétně téměř 30 mld. Kč. Tím zhoršil hospodaření veřejných financí v daném roce. Rozhodnutí Eurostatu ale nesouviselo s energetickou krizí, bude takto posouvat všechny země EU.
Zadruhé mimořádné jednorázové příjmy a výdaje se řídí striktní klasifikací, na které je mezi MF a NRR shoda a kterou si opakovaně obě instituce schválily. Dividenda vychází z předchozího hospodaření daného podniku a mimořádně dobré roky se kdykoliv mohou opakovat. To dle platné metodiky MF a NRR vylučuje jejich „jednorázovou“ povahu. Podle toho NRR také ve svém stanovisku z 18. 4. 2024 posuzovala mimořádná jednorázová a přechodná opatření, kde žádnou „mimořádnou“ dividendu neuvedla. Proto jsou nakonec na straně příjmů dle MF zahrnuty pouze tři položky: daň z neočekávaných zisků, odvod z nadměrných příjmů a odvody z majetkového prospěchu.
"Pokud by MF i přes výše uvedené zahrnuli do mimořádných příjmů dividendu , jako odraz vysokých zisků z důvodu vysokých cen energií, musely by se v této logice na straně výdajů zahrnout další položky, jako byly např. mimořádné valorizace důchodů (od června 2022, od září 2022 a od června 2023), které dohromady do konce roku 2024 znamenaly dodatečné výdaje státního rozpočtu přes 180 mld. Kč. Vysoké náklady spojené s energiemi a s bydlením pak vyvolaly potřebu dalších výdajů, jako mimořádný jednorázový příspěvek na dítě do 18 let (6,7 mld. Kč), opakované navyšování částek existenčního a životního minima, nárůst normativních nákladů u příspěvku na bydlení i změnu výše částek u příspěvku na bydlení (oproti roku 2021 se vydalo na příspěvek na bydlení o téměř 2 mld. Kč více, v roce 2023 pak o dalších 9,3 mld. Kč více). V neposlední řadě by se mělo rovněž vyčíslit dočasné snížení spotřební daně u benzínu a nafty, které činilo téměř 10 mld. Kč, nebo zrušení silniční daně pro auta do 12 t ve výši 4,2 mld. Kč," uvádí MF ČR.
Zavedení windfall tax bylo od začátku opatření s jasně omezenou dobou účinnosti (3 roky), navíc tato daň neměla danit „očekávané“ zisky, tj. počítala s růstem běžné ziskovosti společností a ani se nedanil/nedaní celý její zisk, dodává ve zprávě MF ČR.