Ředitel společnosti Key Square Capital Scott Bessent na Bloombergu přirovnával Spojené státy k rozvíjejícím se ekonomikám. V tom smyslu, že růst cen některých aktiv živí poptávku nejbohatší části společnosti. A tím se prolínají i vysoké rozpočtové deficity, které jsou v mírových dobách v historii Spojených států naprosto ojedinělé.
Podle investora z růstu cen akcií a nemovitostí těží hlavně 10 – 20 % nejbohatších domácností. Jejich spotřeba tak roste a tvoří přibližně 50 % celkové spotřeby domácností v USA. Popsaná situace pak nenahrává rizikovým aktivům, „každý by si měl zkontrolovat, zda se jeho portfolio nevychýlilo příliš k riziku.“
Na otázku týkající se případné ekonomické politiky Kamaly Harris investor odpověděl, že na ni lze usuzovat jen z toho, co politička doposud řekla. Týkalo se to například omezení těžby z alternativních zdrojů ropy a zemního plynu, vysokých vládních výdajů či omezení pro firemní sektor. Nyní může Harris některé své dřívější prohlášení mírnit, ale Bessent podle svých slov v podobných případech sleduje, „kde je hlava politika a kde je jeho srdce.“ A podle něj tato politička stále tíhne k tomu, o čem hovořila dříve.
Na dotaz týkající se nedostatku bydlení investor řekl, že Spojené státy skutečně potřebují více domů. Jádrem problému je podle něj regulace a omezení na stavbu u řady měst. Dosavadní politika demokratické strany přitom „k nákladům bydlení hodně přispěla“. Tato strana také nyní „poprvé v historii uznává, že imigrace vytváří tlak na pokles mezd.“ Bessent se také nestaví skepticky k zavádění cel. Zmiňuje, že cla nezvyšují inflaci, pouze jednorázově zvednou ceny a jsou namístě u zemí, jako je Čína. Její ekonomický model totiž používá intenzivní dotace, které představují určitou politiku zaměstnanosti. Cla jsou pak „druhem sankcí bez toho, aby byly uplatněny sankce skutečné.“ Čína podle investora také uměle snižovala kurz své měny, což byl další nástroj její politiky zaměřené na podporu domácí ekonomiky a zaměstnanosti.
Investor považuje za důležité ekonomické téma zmíněné vysoké vládní deficity. Ty se podle něj promítají i do života běžných lidí, protože „je těžké dosáhnout poklesu cen potravin“, ale dají se snížit náklady spojené s úvěry. Vysoké deficity se totiž podle experta nyní projevují i tlakem na vyšší sazby, které obratem ovlivňují sazby u hypoték a dalších typů financování spotřeby a investic. Pokud by tedy vláda přišla s důvěryhodným programem snížení deficitů, mělo by to z tohoto pohledu pozitivní dopad na finance domácností, protože by se otevřel prostor pro větší pokles sazeb.
Zdroj: Bloomberg