Německý Spolkový sněm dnes schválil novelu zákona, jež ruší kontroverzní poplatek za tranzit plynu přes Německo, který dosud platila také Česká republika. Berlín zrušení poplatku slíbil sousedním zemím už v květnu. Kvůli listopadovému rozpadu koaliční vlády kancléře Olafa Scholze ale dlouho nebylo jasné, zda se příslušnou normu podaří schválit do konce roku. Dnes ji kromě vládních sociálních demokratů a zelených podpořila i část opozice.
Poplatek za tranzit plynu byl zaveden v roce 2022. Původně měl sloužit k pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících a na zajištění bezpečnosti dodávek a týkal se společností a spotřebitelů v Německu a dovozců v sousedních zemích, kteří nakupují plyn prostřednictvím německých plynovodů.
Ve zdůvodnění k takzvané třetí novele energetického zákona vláda kancléře Scholze uvedla, že je změna nutná, protože Evropská komise dospěla k názoru, že část platného zákona není slučitelná s unijním právem. Na to upozorňovaly i země, kterých se poplatek 2,50 eura (63 Kč) za megawatthodinu (MWh) týkal. Kromě Česka proti němu protestovaly také Rakousko či Slovensko.
Podle německé vlády poplatky ztěžovaly středoevropským a východoevropských zemím diverzifikaci zdrojů plynu. "Tím je poplatek v rozporu se společnou snahou EU stát se nezávislou na ruském zemním plynu," stojí v popisu schváleného návrhu na stránkách německého Spolkového sněmu. Podle novely zákona se poplatek od 1. ledna 2025 bude vybírat nově jen vnitrostátně, a nikoli na přeshraničních bodech.
Návrh zákona předložila vláda sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP) do parlamentu ještě před tím, než se na počátku listopadu rozpadla. Při hlasování v parlamentu jej dnes podpořily obě strany nynější menšinové vlády - SPD a zelení - a navíc i poslanci konzervativní unie CDU/CSU, jejichž hlasy byly rozhodující. Předseda CDU Friedrich Merz, který je kandidátem na kancléře v nadcházejících parlamentních volbách, už v pondělí naznačil, že zákon o poplatcích za tranzit plynu by mohl být jednou z norem, kterou CDU/CSU pomůže vládě do voleb schválit.
"Samozřejmě, že je v německém zájmu mít dobrou spolupráci s našimi sousedy, z jejichž infrastruktury mimochodem i my často profitujeme," řekla v rozpravě před schválením novely poslankyně za stranu Zelených Ingrid Nestleová. Člen CDU Andreas Jung uvedl, že jeho frakce jednala se zástupci Česka a Rakouska, kteří jí vysvětlili, jaké negativní dopady na ně výběr poplatku má. Proto se CDU/CSU podle něj rozhodla zrušení poplatku podpořit.
Proti novele nakonec hlasovali členové stran Alternativa pro Německo (AfD), Levice a FDP. Poslanec donedávna vládní FDP Konrad Stockmeier v rozpravě označil zrušení poplatku za diskriminaci Němců, opatření podle něj zvýší cenu elektřiny v Německu. "Kdo infrastrukturu využívá, měl by se podílet také na nákladech," uvedl. Sociální demokrat Markus Hümpfer ale odmítl, že by se jednalo o diskriminaci. "Jen přijímáme evropské právo," dodal.
Dnešek je posledním zasedacím dnem Spolkového sněmu před koncem roku, a tedy posledním dnem, kdy bylo možné zákon ve sněmu přijmout, aby mohl začít platit k 1. lednu. Kdyby od Nového roku neplatil, hrozilo potenciálně nebezpečí, že by Česko dál poplatkům podléhalo. Ty se přitom podle nedávného oznámení společnosti Trading Hub Europe GmbH (THE), která je správcem a koordinátorem německého trhu s plynem, od ledna zvýší z nynějších 2,50 na 2,99 eura (75 Kč) za MWh.
Novela dnes úspěšně prošla legislativním procesem i ve Spolkové radě, druhé komoře německého parlamentu, která zastupuje zájmy spolkových zemí. Rada nemohla novelu odmítnout, mohla proti ní jen vznést námitku a vyvolat takzvané zprostředkovací řízení. Nikdo ale námitku nevznesl. Nic tak už nebrání vstupu novely v platnost k 1. lednu.