Následuje tisková zpráva ČSÚ:Podle výsledku předběžné statistické bilance měla Česká republika k 30. červnu 10 235 365 obyvatel. V prvním pololetí se tak celkový počet obyvatel zvýšil o 14,8 tis., zatímco během prvního pololetí 2004 obyvatel naopak ubylo, a to o 4,5 tis. Kromě vyššího přírůstku zahraniční migrací (kladné saldo 18,4 tis. osob v 1. pololetí 2005 oproti 0,8 tis. v 1. pololetí 2004), byl v prvních šesti měsících letošního roku zaznamenán také nižší přirozený úbytek (rozdíl živě narozených dětí a zemřelých osob celkem). Přitom v roce 2004 byl úbytek přirozenou měnou výrazně nižší než v předchozích letech. Příčinou poklesu přirozeného úbytku v posledních dvou letech jsou jak vyšší počty narozených dětí, tak i nižší počty zemřelých.
Počet živě narozených 51,2 tis. byl v prvním pololetí letošního roku oproti prvnímu pololetí roku 2004 vyšší již o 2,3 tis. dětí, když srovnání prvních čtvrtletí ukázalo počet větší o 0,7 tis. Mírně se zvyšující absolutní počty narozených dětí od minima z roku 1999 souvisejí zejména s tím, že ve věku nejvyšší plodnosti se v současnosti nacházejí ženy ze silných populačních ročníků 70. let. Úroveň plodnosti žen v ČR však stále zůstává z dlouhodobého i mezinárodního hlediska nízká. Průměrný věk žen při narození prvního dítěte (26,3 roku v roce 2004) je v České republice - i přes výrazné zvýšení od počátku 90. let - nižší než je tomu v zemích západní, severní a jižní Evropy, kde se pohybuje kolem 28 až 29 let. Mimo manželství se v prvních šesti měsících letošního roku narodilo 31,1 % všech živě narozených dětí, když v 1. pololetí 2004 byl tento podíl 30,1 %, za celý rok 2004 pak 30,6 %.
V prvním pololetí 2005 zemřelo 54,8 tis. osob, tj. o 0,5 tis. více než ve stejném období roku 2004. Méně ale bylo zemřelých kojenců, což spolu s vyšším počtem živě narozených dětí znamenalo i nižší úroveň kojenecké úmrtnosti. V období leden až červen tak připadlo na 1000 živě narozených dětí 3,3 zemřelých do jednoho roku věku. V 1. pololetí 2004 to bylo 3,8. Kojenecká úmrtnost v roce 2004 na úrovni 3,7 ‰ byla zatím nejnižší od počátku jejího sledování, tj. od roku 1819.
Počet uzavřených manželství během ledna až června letošního roku byl oproti srovnatelnému období loňského roku nižší o necelých 0,7 tis. Úroveň sňatečnosti tak zůstává nízká. Mladí lidé zároveň posouvají sňatek do stále pozdějšího věku. Rozvedeno bylo během prvního pololetí roku celkem 16,4 tis. manželství, což bylo o 1,6 tis. méně než před rokem. Pokles počtu rozvodů zaznamenaný v 1. čtvrtletí 2005 oproti 1. čtvrtletí 2004 tak pokračoval. Dlouhodobě rozvodem končí v České republice téměř polovina všech manželství a tento podíl řadí Českou republiku mezi evropské země s vysokou úrovní rozvodovosti. Průměrná délka trvání manželství do jeho ukončení rozvodem mírně přesahuje 12 let.
Příznivý vývoj byl i nadále zaznamenán u potratovosti. Celkový počet potratů klesl oproti prvnímu pololetí loňského roku o 0,8 tis. na 20,0 tis. Z tohoto počtu bylo 13,4 tis. umělých ukončení těhotenství, 6,0 tis. potratů bylo samovolných. Absolutní počty samovolných potratů se na rozdíl od počtu interrupcí již několik let nesnižují (drobná výjimka byla v roce 2001). Pokles celkového počtu potratů je tak prakticky způsoben pouze snižováním počtu umělých ukončení těhotenství, a to nepřetržitě od roku 1988.