ČNB dnes zveřejnila informace o platební bilanci ve 4. čtvrtletí a zkompletovala tak představu o vnějších ekonomických relacích české ekonomiky. Ve zkratce se dá říci: Dění na běžném účtu ovlivnil příliv přímých zahraničních investic v předchozích letech, loňskému přílivu kapitálu ale dominovaly investice do českých dluhopisů.
Dění na běžném účtu se odvíjí v souladu s teorií finančního životního cyklu investic. Podle této teorie v prvním období přitéká do země kapitál pro vytvoření investice (nejvíce přímých zahraničních investic přiteklo do ČR v letech 1998-2002). V druhé fázi investice začíná generovat zisky, ty jsou ovšem reinvestovány do rozšíření výrobních kapacit (v případě ČR jde o léta 1999-2003). Ve třetí začínají převažovat v rozdělování zisku dividendy nad reinvestovanými zisky. Právě loňský rok by mohl být okamžikem přechodu třetí fáze, neboť objem reinvestic a repatriovaných zisků byl téměř shodný (66 a 65 mld. Kč). Rostoucí výnosnost přímých zahraničních investic, projevující se nárůstem repatriovaných zisků, představuje zátěž pro běžný účet v podobě stále vyššího schodku bilance výnosů. Loni se saldo této složky prohloubila na 140 mld. Kč ze 120 mld. Kč v roce 2003. Příliv investic s sebou ale přinesl také vyšší výkon ekonomiky, rychlý nárůst vývozu a pokles schodku obchodní bilance. V roce 2000 schodek zahraničního obchodu dosáhl 121 mld. Kč, v roce 2001 117 mld. Kč, v roce 2002 71 mld. Kč, v roce 2003 70 mld. Kč a loni klesl na 22 mld. Kč.
Značnou část snížení záporného salda mají na svědomí směnné relace, nicméně loni se zlepšil i čistý export v reálném vyjádření. Vedlejším „produktem“ zahraničních investic je ovšem zhoršující se bilance služeb s tím, jak zahraniční firmy zde působící využívají služby poskytované zahraničními společnostmi, s nimiž často spolupracují i jejich mateřské společnosti. Na začátku tohoto desetiletí dosahovala bilance služeb přebytku kolem 60 mld. Kč, loni se scvrknul na 12 mld. Kč. Důležité je, že výsledný součet napříč běžným účtem je příznivější než předloni. Schodek běžného účtu klesl na 143 mld. Kč (5,2 % HDP) ze 160 mld. Kč (6,3 % HDP). Příliv přímých zahraničních investic do ČR začal poměrně pozdě. Ve větší míře začaly vznikat nové výrobní kapacity až od konce 90. let. Pozitivní vliv na produkční statistiky byl zřejmý poměrně brzy. Dopad na vnější rovnováhu byl zprvu ovšem ovlivněn vysokou dovozní náročností investic do nových produkčních kapacit. Nyní je ale příznivý vliv na obchodní bilanci zřejmý a prospěšnost přímých zahraničních investic pro českou ekonomiku ukazuje fakt, že zlepšení obchodní bilance je výraznější než cena za tyto výrobní kapacity, tj. schodek bilance výnosů. Pro letošní a příští rok očekáváme pokles schodku běžného účtu do pásma 4,5-5,0 % HDP.
Přímé zahraniční investice jsou zároveň položkou, která primárně ovlivňuje finanční účet platební bilance. Touto formou loni přiteklo do ČR téměř 115 mld. Kč. Zatímco objem reinvestovaných zisků je v posledních letech stabilní, příliv investic do základního kapitálu zeslábl. Loni dosáhl 43 mld. Kč, na přelomu desetiletí byl dvojnásobný až čtyřnásobný. Nicméně „delokalizace“ západoevropských firem ještě neskončila a v případě adekvátních reforem trhu práce, daní, veřejných rozpočtů a legislativy by mohl příliv kapitálu do ČR pokračovat. Loni finančním účtem hýbaly především nákupy českých dluhopisů. Zahraniční fondy, banky a další investoři si do svých portfolií nakoupili české dluhové cenné papíry za více než 100 mld. Kč. Dalších 20 mld. Kč investovali do českých akcií. Vzhledem k mizivému rozdílu mezi výnosovou křivkou v ČR a eurozóně (aktuálně je česká křivka dokonce níže) je patrně motivací spekulace na zhodnocení směnného kurzu, čehož jsme v posledních měsících svědky. V roce 2002 byla situace podobná. Tentokrát ovšem ČNB mlčí a proti vznikající kurzové bublině prozatím nezasáhla. Uvidíme, zda se jedná o změnu paradigmatu měnové politiky, nebo o prozaičtější fakt, že ČNB v tomto případě prostě jen zaspala.