Rozbřesk: Trump přitvrzuje, vůči EU oznámil 30% clo. Nemusí však jít o hotovou věc

Americký prezident Trump o víkendu vyrukoval s další salvou obchodních cel. Tentokrát přitom nešlo o druhořadé země, ale rovnou o nejvýznamnější obchodní partnery – EU si vysloužila 30 % sazbu, podobně jako Mexiko, Kanada už dříve 35 %. Tato cla mají vejít v platnost od prvního srpna, nad rámec sektorových tarifů na hliník, ocel (50 %) a automotive (25 %).

Pro Evropu jde o nad očekávání vysoké clo – v dubnu ohlásila americká administrativa 20% reciproční sazbu a v průběhu posledních dní se zdálo, že na stole může být i výhodnější dohoda. K navýšení celní sazby přitom došlo bez zjevného důvodu, což dokládá nejen přetrvávající chaos, ale také absenci ekonomické logiky v rámci obchodní politiky. Americký prezident zároveň znovu ukázal, že jediná jistota spojená s jeho prezidenstvím je nepředvídatelnost.

Základní otázkou nyní je, zda nová cla opravdu začnou platit prvního srpna. To teď neví nikdo a možná ani sám Donald Trump. Americký prezident každopádně odložil platnost cel už dvakrát a z našeho pohledu se tak klidně může stát znovu. Aktuální návrh proto nebereme za hotovou věc. Do konce července zbývají téměř tři týdny, což dává prostor pro další jednání mezi USA a EU. Šéfka komise Ursula von der Leyenová ostatně v neděli potvrdila ochotu dále jednat s tím, že EU prozatím nebude implementovat žádná odvetná opatření.
Pokud by se nepodařilo vyjednat nižší celní sazbu, pro Evropu i Česko by šlo o tvrdý zásah do ekonomiky. Přímé dopady by výrazně pocítilo Německo, pro nějž je Amerika hlavním exportním odbytištěm zhruba s 10% podílem. Česko by nečelilo významným přímým dopadům (vývozy do USA představují jen 2,5 %), ale zejména těm nepřímým – tedy skrze německé dodavatelské řetězce a slabší růst v eurozóně. Pod tlak by se dostal především průmysl, který se teprve v posledních měsících začal stabilizovat.

Dle našich citlivostních scénářů odhadujeme, že 30 % clo by snížilo růst českého HDP kumulativně zhruba o jeden procentní bod v tomto a příštím roce. Jde však o velmi nejisté odhady a v zásadě se můžeme pohybovat kdekoli v rozmezí 0,5 pb – 2 pb. A to i v závislosti na razanci případné odvety ze strany EU. Ta by zřejmě nevolila plošná ale selektivní cla na sektory a konkrétního zboží, kde to Trumpovu administrativu může bolet nejvíce. 

*** TRHY ***

Koruna
Nad očekávání vysoká celní sazba na dovozy zboží z EU do USA dnes pravděpodobně přinese na trhy vyšší rozkolísanost, což by mohlo ovlivnit i kurz koruny. Zásadní bude v tomto ohledu reakce eurodolaru – pokud bude americká měna ztrácet, česká měna by mohla dále držet dobyté pozice. Pro korunu může být navíc jistou úlevou posunutí platnosti cel až na prvního srpna, což dává šanci na další jednání a prozatím spíše umírněnou reakci trhů.
Domácí kalendář je v tomto týdnu téměř prázdný s výjimkou středečního výsledku výrobních cen. Odhadujeme, že cenové tlaky v průmyslu zůstaly u ledu i v červnu, naopak ceny zemědělské produkce dále meziročně rostly rychlých dvouciferným tempem.


Eurodolar
Americký dolar dnes ráno otevírá obchodování lehkými zisky pod 1,17 EUR/USD a jde o podobnou reakci jako v případě oznámení 35% cel na Kanadu. Výraznější turbulence tlumí zejména fakt, že Trumpova administrativa platnost nových cel odložila na prvního srpna, což dává relativně dost prostoru pro další vyjednávání. Je tak možné, že trhy budou dále zpochybňovat Trumpovu odhodlanost cla implementovat. To může být pro dolar krátkodobě relativně neutrální zpráva, pokud by se však ukázala, že vysoká cla vejdou v platnost, očekávali bychom další oslabování směrem k 1,20 EUR/USD.