Zisky, cílové ceny a to ostatní
Jakkoliv se to může zdát diskutabilní, Morgan Stanley se americký akciový trh i při současných cenách a valuacích „líbí“. Jak bylo zmíněno v předchozí části, cílová cena indexu S&P 500 pro letošní rok zůstává beze změny na 1200 bodech, dochází však k mírnému růstu odhadů EPS z předchozích 65,70 USD na 65,90 USD. Pro rok 2005 MS opět mírně zvyšuje odhady EPS, cílová cena indexu S&P 500 však klesá z předchozích 1275 na 1250 bodů (EPS 70,60 USD vs. 70,10 USD). Důvodem vyšších odhadů EPS je pokles očekávané úrovně „options expensing“ z předchozích 1,60 USD na současných 1,13 USD – to je umožněno posunutím této povinnosti z 1Q/2005 do druhé poloviny roku 2005. Vyšší odhady zisků energetických firem byly kompenzovány nižšími odhady v ostatních sektorech, zejména v segmentu technologií.
Pro celý rok 2005 Morgan Stanley snižuje cílovou cenu indexu S&P 500 a předpovídá celkový výnos z akcií v řádu cca 6 %. Revidované odhady pracují s dlouhodobou predikcí P/E na úrovni 17,7 vs. 18,2. Tento relativně konzervativní scénář je podle MS plně ospravedlnitelný ve světle rizika zpomalení míry ekonomického růstu, vyššího očekávaného přispění ze strany sektorů s nižším P/E (např. energie) a potenciálně rostoucí úrovně úrokových sazeb. Historie navíc MS pravděpodobně dá za pravdu – P/E na úrovni 17,7 odpovídá průměru 17,8, které investoři trhu s úrokovými sazbami mezi 4-5 % „přiřadili“ v podstatě vždy od roku 1953 (s výjimkou konce 90 let).
Když dluh není špatný, právě naopak...
Mohlo by se to v období po „akciové bublině“ z konce 90. let minulého století zdát paradoxní, ale Morgan Stanley se domnívá, že firmy v současné době splácí přliš mnoho ze svých dluhů. V současnosti, kdy se úrovně dluhu vůči „equity“ dostaly na nejnižší úrovně za posledních 20 let, by další snižování zadluženosti mohlo potenciálně způsobit nižší výnosy.
S blížícím se rokem 2005 je patrné, že většina investorů hledá společnosti, které z velké většiny splatily své dluhy a nyní potřebují nějak racionálně zaměstnat přebytečnou hotovost. Nic proti tomu - existuje ale riziko, že manažeři firem buďto přeplatí své akvizice nebo rozhází danou hotovost neefektivně.
Mnohem racionálnější přístup tedy bude vyhledat společnosti, které ve skutečnosti mnoho svých dluhů ještě splatit nestihly. Jistě, vysoká úroveň zadluženosti sice může být na první pohled hrozivá – každá mince má ale dvě strany. Je-li však manažerský tým plně oddán myšlence snížení dluhu, může to pro akcionáře znamenat potenciálně vysokou odměnu. Navíc je patrné kam přebytečná hotovost jde, nemluvě o pozitivním tlaku ratingových agentur.
Tajnými vítězi roku 2005 mohou být jména jako Dow Chemical, Lockheed Martin, Tyco a Willams Cos.
Petr Žabža, Patria Direct
Zdroj: Morgan Stanley
První část komentáře
Kam se v roce 2005 vrtnou americké akciové trhy naleznete
ZDE