Bylo nebylo jedno malé království. Ze všech stran obklopené něčím, co se tvářilo jako hory, žilo si spokojeně pod vládou osvíceného krále Olivera (na jméně zase tolik nezáleží, ale Oliver zní noblesně). Vládce to byl moudrý a spravedlivý, zemi spravoval pečlivě, o své poddané se staral jako o vlastní. Měl jenom smůlu, že nevládl sám - o své povinnosti se dělil s několika ministry. Nominálně mělo jít o osvícené a zkušené jedince, Oliver si však o jejich osvícenosti myslel své.
Jednoho dne přišel za Oliverem jeho ministr pro záležitosti finanční a oznámil neblahou novinu - "Vaše lidská politika nás stála tolik peněz, že se jich v naší pokladně nedostává. Musíme prodat některé z těch mnoha sýpek, co máme na západním konci království. Ty zbylé nás úplně bez problémů uživí, královská truhlice se naplní a lid bude zase moci šťasně užívat Vašeho laskavého kralování. Je tam ale malý problém. Žádný jiný panovník to od nás nejspíš "nastojato" nekoupí, budeme to muset nabídnout po částech jednotlivým zemanům". Protože si však Oliver uvědomoval závažnost situace i závažnost nabízeného řešení, nechal si čas na rozmyšlenou s tím, že se k tomuto nápadu ještě později vrátí.
Tento "čas na rozmyšlenou" ještě zdaleka neskončil, ale jeden z ministrů - říkejme mu třeba Jarmil - usoudil (jak, proč a nač se Oliver nikdy nedozvěděl), že k navrhovanému prodeji určitě dojde. I nechal tuto svou úvahu vybubnovat na náměstích a ryncích. Vypukla panika - lidé se začali balit, nakládali své majetky na vozy a houfně odjížděli. Kdo by tam taky zůstával, když mu prodají výnosnou sýpku, ještě ke všemu nejspíš pod cenou? To nemohlo pozornosti Olivera ujít a protože šlo o laskavého panovníka, který nesnese pohled na trpící lid, pozval si Jarmila na své panství k vysvětlení. Ten se kroutil a vymlouval, ale uspokojivé rozuzlení svého mozkového zkratu Oliverovi nedal. Panovník se rozlítil (hlavně proto, že by rád byl vším lidem oblíben) a nechal nešťastného Jarmila setnout.
Fuj, ten středověk byla opravdu doba temna. Posuneme-li se v časové ose o několik století vpřed zjistíme, v jak osvícené době žijeme. Každý si může říkat co chce a ztráta hrdla mu ani zdaleka nehrozí (právě naopak, dostane ještě nějaké panstvíčko navrch). Biřici, placení za dohled nad děním v království, na podobné přehmaty zběžně juknou a dojdou k názoru, že se vlastně žádná škoda nestala. Opravdu?
* cena akcií ČEZ včera spadla o cca 7 Kč. Vezmeme-li hrubým odhadem, že mezi investory (mimo stát) je rozptýleno 195 milionů akcií, těchto 195 milionů "akcionářů" včera díky Jarmilovi ztratilo 1,365 miliardy korun. V případě podobného exkursu zchudli akcionáři jiné společnosti o cca 256 milionů (67 milionů akcií x 4 Kč).
To Vám nepřipadá jako "vcelku velká škoda"?
Petr Žabža, Patria Direct