Agent Cooper z Lynchova kultovního filmu by se nedivil. Český analytik už také ne. Český statistický úřad dnes zveřejnil další epizodu ze seriálu revizí národních účtů. V tomto díle byla rozpletena zápletka reálného vývoje českého hospodářství v letech 2000 až 2003.
Předchozí revize přinesla nová čísla o hrubém domácím produktu a jeho složení v běžných cenách. Předpokládavše žádné změny v deflátorech HDP a jeho složek jsme se pokusili odhadnout, zda se kromě nominálních čísel měnil i reálný obraz o vývoji české ekonomiky. Předpoklad, že se při revidování nepohnou cenové indexy, byl samozřejmě příliš silný, nicméně výsledky se ukázaly být alespoň co do znaménka správné. Přepočet HDP podle metodiky ESA 95 přinesl vyšší než dříve uváděné tempo hospodářského růstu v roce 2000. Zato HDP v letech 2002 a 2003 revizí utrpěl. Loňský rok byl v nové metodice mírně lepší. Dat za první kvartál letošního roku se revidování netýká, neb ta již byla spočítána dle metodiky ESA 95. Rozpětí mezi tempy růstu HDP podle původních a revidovaných dat je od -0,7 procentního bodu do 1,2 % procentního bodu.
Obr. : „Nový“ a „starý“ HDP |
Kdybychom tenkrát věděli, jak se věci mají zdát, mohlo být mnoho věcí jinak. Příkladem je měnová politika. Podle původních dat růst HDP v roce 2000 zrychlil na 3,3 % z 0,5 % v roce 1999. ČNB na základě této informace ponechala úrokové sazby po celý rok nezměněny. Nová čísla za rok 1999 ještě neznáme (po revizi by však měl být růst HDP vyšší, zřejmě kolem jednoho procenta), víme již však, že v roce 2000 růst HDP akceleroval na 3,9 %, v posledním čtvrtletí dokonce dosáhl 4,2 %. Je možné, že úrokové sazby by se pohnuly mírně vzhůru, kdyby ČNB věděla, jaká je správná statistická realita.
Ke zvýšení sazeb se ČNB odhodlala v polovině roku 2001. Původní data totiž ukazovala, že se růst HDP drží kolem 3,5 %. Revidované údaje však ukazují, že již tehdy začala poslední „minirecese“. Tempo růstu zpomalilo pod tři procenta a ke konci roku dokonce pod dvě procenta. Místo přísnějších měnových podmínek mohly už tenkrát úroky klesat. V konsekvencích bychom mohli pokračovat například tím, že pokud by se začalo se snižováním sazeb dřív, nemuselo by dojít k tak silnému zhodnocování koruny v průběhu roku 2002 a tempo hospodářského růstu klesnout až na 1,2 % v posledním čtvrtletí roku 2002. Někdy k rozpoutání uragánu stačí mávnutí motýlích křídel. Reálný ekonomicky vývoj, a tedy i životní úroveň, zase může ovlivnit změna vzorečku ve statistice.
David Marek, Patria Online