PRAHA (ČTK) - Česká republika se podle premiéra
Vladimíra Špidly (ČSSD) nehodlá zúčastnit "daňových závodů" ve
snižování daní v Evropě. Tyto závody mohou podle něho přinést
pouze krátkodobé a nakonec pomíjivé konkurenční výhody pro
několik zemí, které tyto závody zahájily.
"Výsledkem takových závodů není nic jiného než zdestruované
veřejné služby a systém sociální ochrany. A tyto státy na ně již
po neuvážených experimentech ve snižování daní prostě nebudou
mít," řekl Špidla koncem minulého týdne v Poslanecké sněmovně, kde
reagoval na dotazy opozice, jež se týkaly daňového dumpingu.
Podle Špidly neznamená neuvážené snižování daní nic jiného
než rozrušení sociální koheze společnosti, prohloubení příjmové a
majetkové polarizace společnosti a růst chudoby.
Za naprosto neudržitelnou označil tezi, kterou spojil s
opoziční ODS a podle níž vedou nízké daně k rozvoji "úžasné
prosperity". "Ideologická úvaha o obecném dobru z nízkých daní je
úvahou pouze ideologickou, jejímž cílem je vytvořit výhody pouze
pro omezený rozsah podnikatelů a omezený rozsah členů
společnosti," prohlásil.
Špidla uvedl, že Česko ve své daňové politice daňový dumping
neprovádí. "Lze konstatovat, že naše daňová politika je
srovnatelná s daňovou politikou ekonomicky vyspělých zemí a Česká
republika nemíní provádět daňový dumping," řekl. Česko podle něj
bude sledovat svoji politiku v daňové oblasti a nevydá se cestou
bezhlavého snižování daňových sazeb.
"Považuji za zcela přijatelné, aby se i v rámci EU vedla
debata o daňové politice jako celku a hledaly se co nejvýhodnější
mixy mezi daňovými politikami v jednotlivých daňových
systémech," dodal předseda vlády.
EU již harmonizuje sazby daně z přidané hodnoty v rozpětí od
15 do 25 procent. Přímé daně si však zatím každá země určuje
sama. Německý kancléř Gerhard Schröder v poslední době několikrát
kritizoval nízké firemní daně v zemích východní Evropy, které
takovým způsobem lákají investice ze západu.
Sazby této daně se pohybují od 15 procent v Estonsku, Litvě a
na Kypru až po 35 procent na Maltě. Řada nováčků přitom sazby
těsně před vstupem do EU snižovala. Například na Slovensku sazba
klesla na 19 procent, v Česku na 28 procent a do roku 2006 se má
snížit na konečných 24 procent. Naopak Německo má nejvyšší sazbu
daně z příjmů 45 procent a obává se proto odchodu firem do
východních zemí rozšířené EU.
Po harmonizaci podnikových daní volají někteří představitelé
západoevropských zemí, zejména Německa a Francie, a obviňují nové
kandidátské země z daňového dumpingu. Většina nových členů EU ze
střední a východní Evropy však harmonizaci firemních daní odmítá
a daně zvyšovat nehodlá. Proti se staví i řada představitelů EU.
Například evropský komisař Frits Bolkestein ve čtvrtek na tiskové
konferenci v Praze řekl, že rozhodování o výši daňových sazeb by
mělo být nadále ponecháno na jednotlivých členských státech.