Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Přímé bankovnictví v České republice

Přímé bankovnictví v České republice

12.3.2003 12:28
Autor: 

V článku Trendy v internetovém bankovnictví v EU jsme uvedli, že internetové bankovnictví by mělo vést ke snižování nákladů bank. Je sice pravda, že rozjezd a prohlubování povědomí klientů o novém distribučním kanálu nutně vyžaduje vysoké náklady (obzvlášť když se ukazuje, že klienti bank jsou poměrně konzervativní a k novým službám přecházejí pouze postupně), avšak přímé bankovnictví má nižší nároky na počet zaměstnanců a na rozsah provozních prostor. (celý článek naleznete, kliknete-li Trendy v internetovém bankovnictví v EU)

Na druhou stranu není doposud zcela zřejmé, zda je internetové bankovnictví pro banky přínosné z hlediska výše zisku. Cenová politika bank bývá totiž značně agresivní ve snaze získat maximum nových klientů, což se může odrazit i v poklesu celkových výnosů, pokud se nepotvrdí předpoklad vyššího objemu křížových prodejů, z kterých banky dosahují vyšší marže. Navíc, banky v praxi nedokáží přiřadit provozní výnosy a náklady k jednotlivým distribučním kanálům, což přesné měření přínosu nových distribučních kanálů ztěžuje.

Stejně jako v Evropě se ukazuje i v ČR, že je poměrně málo klientů, kteří jsou ochotni přejít od tradiční k čistě elektronické bance. Relativně dobrým příkladem může být eBanka, která se nejprve vydala cestou čistě elektronické banky, ale posléze svoji strategii přehodnotila a nyní má cca 30 poboček a zřizuje službu osobního bankéře. Trend u největších (čistě kamenných) českých bank byl opačný, tj. postupně svým klientům začaly nabízet jednotlivé služby přímého bankovnictví. Dnes se v těchto službách některé banky přímo podbízejí, tj. stimulují klienty zvýhodněnými cenovými nabídkami či zdražením běžných operací prováděných na přepážkách. Rozšířenost aktivních služeb přímého bankovnictví u tří největších českých bank ke konci roku 2002 ilustruje následující tabulka:

Také jsme v minulém článku uvedli, že na příkladu severských bank, kde alternativní distribuce dosáhla v Evropě největšího rozsahu, se často dokladuje, že internetové bankovnictví přispívá ke zvyšování efektivnosti či poklesu nákladů bank. U finských a švédských bank je tak poměr počtu zaměstnanců a poboček na 1 000 obyvatel z evropského hlediska velmi nízký. Jak si z tohoto pohledu vedou české banky uvádí následující graf:

Je ale zřejmé, že nízký počet poboček i zaměstnanců bank na 1 000 obyvatel v ČR i SR není primárně ovlivněn rozvinutostí přímého bankovnictví, ale rozvinutostí celého bankovního sektoru. Jelikož středoevropské bankovní trhy stále výrazně zaostávají svým významem v ekonomikách za stavem v západní Evropě, nelze na základě výše uvedeného grafu efektivnost bank ve střední a západní Evropy přímo srovnávat. Např. Erste Bank, mateřská společnost České spořitelny, na rakouském trhu vykazuje vyšší penetraci elektronického bankovnictví (cca 16 %), přesto by se Rakousko ve výše uvedeném grafu ocitlo na opačném konci než ČR.

Jan Hájek


Váš názor
  • Severske banky
    12.3.2003 14:53

    Duvodem proc u severskych bank dosahla alternativni forma komunikace nejvetsiho rozmachu muze byt i pocasi. V soucasne dobe studuji v Dansku a byt to neni Svedsko ci Finsko, tak tu je obcas opravdu velka zima. Z CR jsem zvykly chodit vyrizovat sve zalezitosti vetsinou primo do banky, ale tady jsem za internetove bankovnictvi opravdu vdecny.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
9:00CZ - PPI, y/y
11:00EMU - CPI, y/y