komentář doplněn
Podle pravidelné pololetní zprávy Evropské komise by měly ekonomiky zemí kandidujících na vstup do EU růst v tomto roce a v roce 2003 o něco pomaleji než se původně předpokládalo. Pro tento rok snížila Komise odhady růstu HDP na +2,1% z +2,5% a v roce 2003 by mělo hospodářství deseti kandidátských zemí vzrůst jen o 3,6% místo na jaře odhadovaných +3,8%.
V roce 2004, tj. v době, kdy by země měly vstoupit do EU, poroste jejich hrubý domácí produkt o 4,2%. Co se týká inflace, ta by měla v roce 2004 v průměru dosáhnout 3,6% ve srovnání s 2,9% v tomto roce.
Obsáhlá zpráva EK se věnuje jednotlivě každé kandidátské zemi. Průměrný očekávaný růst v oblasti stahuje dolů především Polsko, které podle Komise letos vykáže růst jen 0,8% a přitom se na výpočtu ekonomického růstu oblasti podílí více než jednou čtvrtinou. Ostatních devět kandidátských zemí včetně České republiky poroste proto letos rychleji než průměr. Výrazný odraz Polska přijde až v příštím roce, kdy HDP největší ekonomiky v regionu poroste o 3,2% a bude společně s růstem HDP v ČR na ekonomické chvostu kandidátů. Naopak relativně výkonnou maďarskou ekonomiku přiživuje vysoký nárůst mezd ve veřejném sektoru.
Růst kandidátských zemí bude letos v průměru převyšovat růst HDP v eurozóně o více než jedno procento a bude se pohybovat zhruba na úrovni Spojených států. V roce 2003 a 2004 potom přistupující země porostou až o téměř dvě procenta rychleji než eurozóna. Odhad růstu HDP byl revidován dolů o 0,4% pro tento rok v souladu s více pesimistickým pohledem na růst v eurozóně, která je největším obchodním partnerem ČR a ostatních kandidátů. Kandidátské země rostou rychleji než jejich západní sousedé díky neutuchající domácí poptávce a dobrým perspektivám na vstup do EU.
Ruku v ruce s růstem hospodářství poroste v kandidátských zemí i cenová hladina. V případě inflace však růstový trend není stejnoměrný u všech zemí, jako je tomu v případě růstu HDP, ale ceny se budou vyvíjet s ohledem na specifické podmínky (např. průběh deregulací) v konkrétních zemích a různou úroveň přiblížení cenové úrovni EU. Zatímco v ČR a Maďarsku inflace v roce 2003 poklesne pod letošní úroveň, bude to Slovensko, které čeká výrazný "cenový šok" poté, co budou v následujících letech obnoveny administrativní změny týkající se například zvyšování nepřímých daní.
Úroveň nezaměstnanosti by měla zůstat do roku 2004 zhruba pět procent nad hladinou v eurozóně. Vyšší nezaměstnanost zaznamenává Litva, Lotyšsko, nejvyšší potom Polsko (18,5%) a Slovensko (18,9%). Pro tento rok komise očekává ještě pokles zaměstnanosti a s tím spojený růst produktivity práce. Teprve s rokem 2003 se ve všech kandidátských zemích bude zaměstnanost zvyšovat (výjimkou je bohužel ČR, kde se očekává v roce 2003 stagnace).
Tabulka: prognózy Evropské komise pro vybrané země
| |
2002 |
2003 |
2004 |
|
růst HDP |
|
ČR |
2,2% |
3,2% |
3,8% |
|
Polsko |
0,8% |
3,2% |
3,9% |
|
Maďarsko |
3,4% |
4,5% |
4,9% |
|
Slovensko |
3,9% |
3,9% |
4,8% |
|
10 kandidátů |
2,1% |
3,6% |
4,2% |
|
inflace |
|
ČR |
2,0% |
1,9% |
2,8% |
|
Polsko |
2,1% |
2,5% |
3,3% |
|
Maďarsko |
5,2% |
4,3% |
3,5% |
|
Slovensko |
3,7% |
8,2% |
7,0% |
|
10 kandidátů |
2,9% |
3,3% |
3,6% |
|
nezaměstnanost |
|
ČR |
8,8% |
8,8% |
8,6% |
|
Polsko |
18,5% |
18,3% |
17,7% |
|
Maďarsko |
5,8% |
5,9% |
5,8% |
|
Slovensko |
18,9% |
18,4% |
17,6% |
|
10 kandidátů |
11,9% |
11,7% |
11,4% |
Radim Krejčí