PRAHA 3. dubna (ČTK) - Společnost ČEZ, která by měla na
základě březnového usnesení vlády získat státní podíly v osmi
elektroenergetických distribučních společnostech výměnou za podíl
66 procent v přenosové soustavě ČEPS, předpokládá, že za
transakci státu doplatí deset až 19 miliard korun. Oznámil to
výkonný ředitel ČEZ pro financi a správu Petr Vobořil na dnešním
setkání s novináři. Vládní návrh předběžně předpokládal sumu 25
až 35 miliard korun.
Řádově několik miliard, což by měla být větší část z celkové
sumy, by měl ČEZ podle Vobořila státu splatit ve druhé polovině
letošního roku. Privatizační rozhodnutí vlády by mělo padnout
počátkem května, akcie by měly být převedeny v červnu až
červenci.
Jak uvedl finanční ředitel, ČEZ má v letošním roce zatím
možnost uvolnit asi osm miliard, a to díky bankovním úvěrům a
směnkovému programu. Společnost ale nepočítá s tím, že by celou
tuto sumu na doplacení za distribuční společnosti využila. ČEZ
totiž zároveň podle Vobořila jedná o překlenovacím úvěru.
V dlouhodobém horizontu, kdy společnost během několika
dalších let počítá s průběžným splácením zbývajících asi 30 až 40
procent částky, plánuje ČEZ koupi financovat buď prostřednictvím
obligací nebo úvěrů. Emisi obligací ČEZ podle Vobořila možná
uskuteční ještě v letošním roce. Finanční ředitel zároveň
nevyloučil, že se ČEZ rozhodne pro dlouhodobý směnkový program.
Podíly v distribučních společnostech a v ČEPS by měly být
oceněny do 30. dubna, provést by je měl státem vybraný soudní
znalec. Společnost ČEZ zároveň pověřila americkou investiční
banku Merrill Lynch, aby plnila funkci nezávislého dohledu nad
oceňováním. ČEZ s touto bankou již dříve spolupracoval, a
spolupráci tak jen prohloubil, protože na vypsání výběrového
řízení již nezbyl čas.
Ocenění podílů v distribučních společnostech a provozovateli
přenosové soustavy ČEPS bude podle vedení ČEZ ovlivněno jejich
budoucím postavením na trhu s elektřinou. Přenos a distribuce
elektřiny budou totiž i po úplné liberalizaci trhu regulovanými a
ekonomicky stabilně výnosnými službami.
Od distribuce by se ale za několik let, v návaznosti na
trendu v Evropské unii, měl oddělit obchod s elektřinou, takže
konečný zákazník si bude moci zvolit jakéhokoli dodavatele. ČEZ
potvrdil, že v budoucnu bude mít zájem se podílet i na obchodu s
elektřinou.
Vláda o spojení výrobce elektřiny ČEZ a osmi distributorů
rozhodla 11. března poté, co se jí nepodařilo prodat
elektrárenskou firmu a státní podíly v šesti distribučních
společnostech ve dvoukolovém privatizačním tendru.
FNM by měl odkoupit od ČEZ 66procentní podíl v jeho dosud
stoprocentní dceřiné firmě, společnosti ČEPS. Fond si ponechá 51
procent a 15 procent převede na ministerstvo práce a sociálních
věcí pro budoucí sociální pojišťovnu.
Souběžně by měl FNM prodat společnosti ČEZ podíly v
Severočeské energetice, Severomoravské energetice, Středočeské
energetické, Východočeské energetice a Západočeské energetice. V
těchto firmách ČEZ získá majoritu.
V Jihočeské energetice a Pražské energetice, kde stát
prostřednictvím FNM a ČEZ nevlastní majoritu, by měl fond
společnosti ČEZ prodat po 34 procentech akcií. V případě dalšího
státem neovládaného distributora, Jihomoravské energetiky, by měl
FNM prodat výrobci elektřiny ČEZ 32procentní podíl, který spolu s
dosavadním dvouprocentním podílem opět ČEZ zajistí blokační
minimum. Zbytkové, asi čtrnáctiprocentní podíly stát převede opět
na sociální pojišťovnu.