Kanadská centrální banka dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 3,5 procenta. Učinila tak poprvé od listopadu 2001 a naznačila, že k dalšímu snížení možná ještě sáhne, aby utlumila negativní dopady hospodářských problémů v sousedních Spojených státech. Ekonomiky obou zemí jsou značně provázány.
Banka ještě v lednové prognóze hospodářského vývoje uváděla, že bilance rizikových faktorů je zhruba v rovnováze, nyní ale zaznamenala, že výrazně narůstá riziko útlumu. Navíc je prý zřejmé, že zpomalení růstu ekonomiky v USA bude proti původním předpokladům výraznější a delší.
"Zřejmě v tom ještě budou pokračovat. Asi ne tolik, jako americká centrální banka (Fed), ale přesto budou," podotkl hlavní ekonom investiční společnosti CIBC World Markets Jeff Rubin. "Uvidíme další zhoršování stavu americké ekonomiky, což se zcela jistě projeví i ve zpracovatelských a průmyslových sektorech v Kanadě," dodal.
Fed začal měnovou politiku uvolňovat loni na podzim, kdy měl základní úrok na 5,25 procenta. Tempo snižování sazeb Američané urychlili v lednu a nyní drží základní úrok na třech procentech. Předpokládá se ale, že za dva týdny sazby opět sníží, patrně znovu o půl procentního bodu.
Výkonnost kanadské ekonomiky byla podle tamní centrální banky v závěru loňského roku nad kapacitním průměrem, nicméně hrubý domácí produkt a míra inflace rostly zhruba v souladu s očekáváním. Klesá ale exportní aktivita, což je přímý důsledek útlumu v USA. Podle Bank of Canada lze rovněž čekat, že problémy v USA výrazně ovlivní celou globální ekonomiku.
Kanadský dolar na zprávu reagoval poklesem a vůči dolaru americkému jeho kurz spadl na 1,0070 USD. Kanadská měna tedy i navzdory nynějšímu poklesu zůstává silnější než americký dolar. Před snížením sazeb se kanadský dolar prodával v kurzu kolem 1,0116 USD.