Zahraniční dluh se v loňském roce zvýšil o 155 miliard na 1 349 miliard korun. V relaci k HDP se zahraniční dluh loni zvýšil o jeden procentní bod na 37,9 procenta. Přes zvýšení této relace zůstává její hodnota na úrovni, která by neměla znepokojovat ratingové agentury a zahraniční investory. K tomu přispívá i skutečnost, že většina zahraničního dluhu je dlouhodobého charakteru. Podíl dlouhodobého dluhu na celkovém zahraničním dluhu dosahoval ke konci loňského roku 69 procent, podíl krátkodobého dluhu 31 procent. Podobně ostatní charakteristiky vnější nerovnováhy (poměr dluhové služby a vývozu, krytí krátkodobého dluhu devizovými rezervami apod.) zůstávají v mezích tolerance.
Klíčovým ukazatelem vnější nerovnováhy je schodek běžného účtu. Ten se v loňském roce snížil na 2,5 procenta HDP z předloňských 3,1 procenta HDP. Zahraniční dluh ani schodek běžného účtu tedy nepřináší žádné důvody ke znepokojení, ostatně posilování kurzu koruny v posledních měsících je toho důkazem.