Evropská centrální banka (ECB) včera nechala základní úrokovou sazbu podle očekávání opět beze změny na čtyřech procentech. Šéf banky Jean-Claude Trichet poté na tiskové konferenci potvrdil, že banka se sice obává ekonomických nejistot, nadále však převažují rizika zvýšené inflace. Vyšší inflace zatím ECB brání podpořit ekonomiku snižováním úroků, tak jako to nyní dělají jiné centrální banky západního světa.
Trichet uvedl, že celkově je na tom ekonomika eurozóny v základech dobře a že růst by měl umírněným tempem pokračovat. Zdůraznil však nejistoty vzhledem k nynějším problémům na finančních trzích. "Hladina nejistot vyplývající z otřesů na finančních trzích zůstává neobvykle vysoká a stále zde přetrvává napětí," řekl Trichet na tiskové konferenci po zasedání bankovní rady v Aténách. včerejší schůzka je jedním ze dvou zasedání ECB do roka, které se koná mimo její frankfurtské ústředí.
Trichet však také poukázal na nadále vysokou inflaci, třebaže ji označil za dočasný fenomén. Nutnost udržet cenovou stabilitu označil jako vždy za nejvyšší prioritu ECB.
Eurozónu nyní trápí vysoká inflace, což centrální bance brání zmírňovat měnovou politiku a chránit tím ekonomiku před hrozícím útlumem. V dubnu sice inflace klesla z rekordního maxima 3,6 procenta, na úrovni 3,3 procenta však je pro ECB stále nepříjemně vysoká. Deklarovaným cílem ECB je držet meziroční inflaci těsně pod dvěma procenty.
Rozhodnutí Evropské centrální banky ponechat úrokové sazby beze změny a projev prezidenta ECB euro oživilo. To se dostalo z předchozího dvouměsíčního minima vůči dolaru. V 17:00 SELČ euro vůči dolaru posílilo o 0,2 procenta na 1,5423 USD.
Globální úvěrová krize a obavy z útlumu ekonomiky a recese přiměly od loňského podzimu k razantnímu snižování sazeb americkou centrální banku (Fed) a své úroky od konce roku snižuje i britská centrální banka. Ta včera nechala základní úrok na nejnižší úrovni za 18 měsíců a analytici příští měsíc čekají další snížení.
Většina analytiků stále předpokládá, že ekonomické zpomalení a očekávaný pokles inflace z nynějších maxim donutí ECB během roku ke snížení úroků. Řada z nich však posunuje odhadované načasování prvního takového kroku na pozdější dobu a někteří dokonce již letos s žádnou změnou nepočítají.
Ekonomika eurozóny by letos v důsledku globálních potíží a útlumu v USA měla zřetelně zpomalit. Mezinárodní měnový fond v poslední prognóze předpověděl, že země eura letos zpomalí růst na 1,4 procenta z loňského tempa 2,6 procenta.
Základní úroková sazba je základem ceny veškerých úvěrů v ekonomice. Vyšší sazby omezují ekonomickou aktivitu, a tím i inflaci, a motivují ke spoření; nižší úroky naopak podněcují úvěry včetně hypoték a podporují růst ekonomiky. Česká republika má základní sazbu na 3,75 procenta, což je nejméně v celé Evropské unii.