Spojené státy si zvolily nového prezidenta. Akciové trhy zatím žádnou nadšenou reakci neprojevují a na nevyzpytatelných pohybech kurzů sem a tam se v následující době zatím zřejmě příliš nezmění, předpovídá ekonom Ondřej Schneider. "Chování (trhů) bude pořád stejné: nevycválané, jeden den 200 nahoru, druhý den 200 (nebo 500) dolů. Prezident sám s tím nic moc nenadělá," uvedl Schneider v online rozhovoru s uživateli investičního portálu www.patria.cz.
Nový prezident
"Obama má více než 2 měsíce na to, aby vybudoval tým a připravil vládní program. Včera slíbil, že se bude rozhodovat a konat rychle, ale přesto ještě dva měsíce bude mít vliv na ekonomiku minimální," vysvětlil Schneider. Důležité podle něj bude, jak se nová administrativa, a především nový ministr financí, dokáží dohodnout s týmem dnešního ministra Paulsona. "Ten sice už utratil více než 200 miliard dolarů ze záchranného balíčku (především na kapitálový vstup do více než 30 amerických bank), ale stále má před sebou téměř 500 miliard," říká Schneider a upozorňuje, že Obama byl zatím ve svých návrzích, co s těmi penězi dělat, opatrný. "Zdůrazňoval jen, že pomoc musí jít nejen bankám, ale i "střední třídě". To by mohl být problém, protože peníze jsou určeny na stabilizaci finančního trhu a ne na podporu poptávky. Pokud by se Obama pokusil část z těch 500 miliard převést na jiné programy, mohlo by to na finanční trhy dopadnout negativně," varuje Schneider.
Obama se podle Schneidera bude snažit více peněz vybírat na daních a více rozdělovat z rozpočtu. To by podle něj nemusel být velký problém, neboť daně jsou v USA "pořád ještě poměrně snesitelné. Horší by bylo, kdyby Obama poslechl některé hlasy v Demokratické straně, které volají po protekcionismu. Amerika je stále ještě vedoucí zemí světového kapitalismu, kdyby se začala uzavírat, trpěl by tím světový obchod i světové kapitálové trhy."
Další vlna odpisů bank
Americké banky podle Schneidera zřejmě čeká ještě další vlna odpisů. "Jako rizikový se mi zdá scénář, kdy velké banky budou muset přistoupit k dalšímu kolu přeceňování aktiv - někde se pořád potulují biliony v různých CDS a CDO." Ty podle něj "dost pravděpodobně sedí v portfoliích hedge fondů, které se financují především půjčkami u velkých bank. Kdyby fondy začaly agresivně odepisovat, banky zjistí, že půjčky nemají ničím pořádným kryté a budou stát před dalším kolem odpisů. To by asi finanční sektor v USA neunesl a 700 miliard by nestačilo."
USA vs Evropa
Z regionálního hlediska má podle Schneidera největší naději na "rychlé" zotavení Evropa, a to zejména eurozóna. "Fundamenty jsou v Evropě slušné (běžný účet v plusu, vcelku nízké schodky, nízká inflace, centrální banka, která nepanikaří, slušná úroveň domácích úspor...). Evropa je takový pomalejší bratříček Ameriky: když se Americe daří, Evropa supí za ní. Když jde Amerika do kytek, Evropa se zastaví a oddychuje."
Koruna jako kocábka na moři, euro jako pojistka
K výkyvům ve vývoji kurzu české koruny Schneider uvedl, že podle jeho názoru jsou z 90 % způsobovány portfoliovými investicemi. "Poslední měsíc byla poptávka po amerických Treasury, dolar šel nahoru. Až poptávka klesne, nebo až Čína nebo Japonsko uvolní část svých rezerv, dolar půjde dolů. Kdy to bude, nemám tušení," řekl. Českou měnu v této situaci přirovnal ke "kocábce na moři". "Zatím si ji nikdo moc nevšímal, takže se vcelku drží stabilně (jde o relativní stabilitu, podívejte se, co se děje s ostatními aktivy). To se může změnit vcelku kdykoliv a popravdě řečeno, mně se zdá, že se to může změnit i oběma směry - lze najít důvody pro posilování i pro oslabování."
Společnou evropskou měnu by Česká republika podle Schneidera měla přijmout co nejdříve, jakmile bude vhodná chvíle. "Euro je pojistka, když budeme čekat, až ji budeme potřebovat, může být pozdě," varuje.
Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE.