Polská ekonomika je silnější než jiné postkomunistické země v Evropské unii díky tomu, že vláda drží na uzdě výdaje. Uvedl to v rozhovoru pro agenturu Bloomberg Thomas Laursen, manažer Světové banky pro Polsko a Pobaltí, s tím, že díky tomu je pravděpodobné, že se polský zlotý vydá na cestu korekce ztrát.
"Polsko není v krizové situaci," řekl. "Jeho ekonomické fundamenty jsou velmi silné a vláda provádí téměř učebnicovou politiku," cituje Bloomberg Laursena. Zatímco se některé země ve východní části EU dostávají do recese, polská ekonomika si letos zřejmě udrží 1-2% růst, uvedl Laursen. Vládní prognóza dokonce počítá s 3,7% růstem. Přesto vláda pracuje na minimalizaci rizik, uvedl Laursen. Vláda se drží svého cíle udržet deficit rozpočtu v letošním roce pod plánovanými 18,2 mld. PLN. Ministr financí Jacek Rostowski minulý týden uvedl, že vláda má rozpočet pod kontrolou.
Přesto se však zlotý svezl dolů s tím, jak investoři ve víru globální krize vyprodávají rizikovější aktiva, a od své rekordní úrovně v červenci spadl k euru o 33 %. Česká koruna za tutéž dobu oslabila 14 % a maďarský forint 24 %. Zlotý v únoru propadl na své pětileté minimum, a stal se tak nejvíce oslabující měnou k euru z měn všech tzv. emerging markets na světě.
Podle Laursena oslabení zlotého neznamená, že investoři ztratily v Polsko důvěru. "Oslabení zlotého je spíše společné s nákazou a obavami o sousední země, než se ztrátou důvěry vůči Polsku," uvedl. "Zlotý je nyní ze střednědobé perspektivy podhodnocen," dodal. "Možná zlotý před tím posílil příliš a nyní jsme svědky přestřelování druhým směrem," spekuluje Laursen. "Ale očekával bych, že ve střednědobém horizontu opět posílí," řekl.
Člen bankovní rady polské centrální banky Andrzej Wojtyna dnes uvedl, že by zlotý mohl dále oslabit, což by omezilo prostor pro snižování sazeb. Banka od listopadu snížila klíčovou úrokovou sazbu o 2 procentní body až na 4 %. "Vezmeme-li v úvahu současnou situaci v Polsku, je politický mix téměř optimální," pochválil Laursen a dodal, že prostor pro další uvolnění měnové politiky je velmi omezený.
Co se týče mezinárodní pomoci zemím střední a východní Evropy v objemu až 24,5 mld. EUR, o kterém minulý týden rozhodla Světová banka, EBRD a EIB, je podle Laursena pro Polsko výhodná a bude během období zpomalení ekonomického růstu působit jako polštář. "Pomoc je zejména odpovědí na zpomalení, s cílem poskytnout finance soukromému sektoru, zejména malým a středně velkým podnikům," uvedl. "Polsko není v situaci krize platební bilance. Ale to neznamená, že Polsko ze zahraniční pomoci nemůže profitovat."