OSTRAVA (MEDIAFAX) - Majoritní vlastník Ostrava ve středu prohrál u Krajského soudu v Ostravě svůj spor s minoritními akcionáři. Žalobcům dal za pravdu soudce Petr Hampel.
"Usnesení valné hromady Ostrava z 18. června 2009 v bodu týkajícím se rozdělení zisku společnosti je neplatné," uvedl Hampel s tím, že společnost porušila zákon, když nesdělila minoritním akcionářům důvod pro nerozdělení zisku, čímž zkrátila jejich práva. Podle Hampela navíc postupovala v rozporu s vlastními stanovami, které ukládají, že účel nerozdělení zisku je nutné zdůvodnit. Dále minoritním akcionářům představenstvo ani na valné hromadě neodpovědělo na opakované dotazy po důvodech nerozdělení zisku. "Tím byl na úkor minoritních akcionářů zvýhodněn majoritní akcionář, který tyto informace od členů představenstva nepochybně dostal,“ řekl Hampel.
Podle Hampela by soudní rozhodnutí mělo zamezit distribuci zisku s tím, že žalovaný se může proti rozsudku odvolat nebo svolat novou valnou hromadu, na které bude znova rozhodovat o způsobu rozdělení zisku. Jak předseda senátu uvedl, podobné rozhodnutí zatím v české judikatuře neexistuje.
Rozhodnutí soudu uvítal minoritní akcionář Petr Červenka, který se jako jediný za žalující stranu účastnil vyhlášení rozsudku. "Soud nám dal za pravdu, že chování majoritního vlastníka Ostrava není korektní a je v rozporu s českými zákony," řekl Červenka.
U soudního jednání nebyl přítomen nikdo za žalovanou stranu, mluvčí Ostrava Věra Breiová uvedla, že firma se proti rozhodnutí o neplatnosti valné hromady pravděpodobně odvolá, ale přesnější vyjádření dodá později.
Žalobu minoritních akcionářů na majoritního vlastníka hutní firmy začal Krajský soud v Ostravě projednávat 20. ledna. Skupina minoritních akcionářů, kteří drží 2,5 procenta akcií, se žalobním návrhem domáhali zrušení toho bodu usnesení valné hromady konané 18. června 2009, který se týkal rozdělení zisku. Zisk po zdanění za rok 2008 činil v 4,9 miliardy korun. Pět procent z něj rozhodla valná hromada dát do rezervního fondu a zbytek do nerozděleného hospodářského výsledku minulých období. Z něj pak ostravská hutní firma půjčuje peníze za nízký úrok zahraniční společnosti, jejímž stoprocentním vlastníkem je majoritní vlastník Ostrava Lakhsmi Mittal. Půjčka už podle žaloby dosáhla částky 600 milionů dolarů.
"Pan Lakhsmi Mittal se v České republice chová jako kolonizátor v 19. století v koloniích třetího světa," řekla minulý týden u soudu advokátka žalobců Klára Veselá-Samková s tím, že v žalobě nejde jen o peníze minoritních akcionářů, ale také o dodržování právního standardu v České republice, které má podle Samkové zásadní dopad na obyvatelstvo celé České republiky. Advokátka žalobců tvrdí, že Mittal porušuje v České republice Úmluvu o ochraně lidských práv, podle které má každá fyzická osoba právo pokojně užívat svůj majetek a nemůže ho být zbavena jinak než ve veřejnoprávním zájmu. Jak říká jeden článek Ústavy České republiky, je Úmluva dokument nadřazený českým právním předpisům, které podle Samkové nedostatečně chrání minoritní akcionáře.
Samková dále upozornila, že tvrzení vedení společnosti, že disponuje tak kvalitním technickým vybavením, že nemá do čeho investovat, je nepravdivé. "Opak je pravdou," řekla Samková. Jak uvedl jeden z minoritních akcionářů Jiří Psota, za dobu, co je Mittal vlastníkem majoritního podílu akcií, tedy od roku 2003, huť ani jednou nevyplácela dividendy nebo tantiémy. Podle Psoty se tak minoritním akcionářům jejich investice nejen nijak nevrací, ale systémem půjček, které jsou jen vyváděním zisku ze společnosti, se navíc znehodnocuje. Minoritním akcionářů ale také vadí, že majoritní vlastník peníze půjčuje do firem mimo Českou republiku a v ostravské společnosti téměř neinvestuje. Ze zisku firmy ArcelorMitttal tak netěží všichni akcionáři podle svého podílu, ale pouze majoritní vlastník. Huť je přitom jedním z největších znečišťovatelů ovzduší v Moravskoslezském kraji a podle Psoty by proto potřebovala řadu zejména ekologických investic.
Podle Samkové může mít rozhodnutí soudu zásadní vliv na jednání všech minoritních akcionářů v České republice a na posuzování dalších podobných případů.