Dva a půl milionu eur jako cesta k odhalení „černých pasažérů“ vyhýbajících se placení daní v Německu skrze švýcarské banky, nebo pokračování anonymity těchto osob a vyhnutí se špinavému obchodu. To je volba, před kterou stojí německá vláda v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou, po té, co dostala nabídku na odkoupení údajů o německých majitelích kont ve švýcarských bankách – odcizených. Data chce Německu prodat tajný informátor, mají se týkat cca 1,3 tisíce německých občanů. Spekulace o původu švýcarských dat se různí. Handelsblatt uvádí jako jejich zdroj , Financial Times Deutschland ženevskou pobočku . Diplomatické napětí mezi Švýcarskem a Německem kvůli nim v každém případě stoupá. „Pokud jsou data relevantní, mělo by je Německo získat,“ uvedla kancléřka Merkelová. „Nabytí kradených dat je ilegální a porušuje práva klientů švýcarských bank. Jejich získání otřese vztahy mezi oběma zeměmi,“ odpověděl švýcarský ministr hospodářství Hans-Rudolf Merz. „Neočekáváme, že by se německá vláda snížila k využití kradených dat, natož aby za ně platila, uvedl mluvčí švýcarské bankovní asociace zahrnující více jak 300 finančních institucí James Nason.
Zřejmě marně. Tento krok by Německo neučinilo poprvé. V únoru roku 2008 kvůli krácení daní vysokých manažerů policie zatkla šéfa Klause Zumwinkela. Německo předtím prostřednictvím Spolkové zpravodajské služby (BND) koupilo disketu se zcizenými údaji o majitelích kont v lichtenštejnské bance LGT, za kterou zaplatilo až pět milionů eur. Díky získání diskety se jmény majitelů kont v Lichtenštejnsku pak německé úřady předloni odhalily několik daňových podvodníků.
Švýcarské ministerstvo financí připravuje legislativu, která by zabránila pomoc zahraničním daňovým úřadům v případě využití zcizených dat. Francouzská vláda také získala detaily o části švýcarských kont, včetně informací zcizených z Holdings v Ženevě. Podle tamního ministerstva financí pak necelá polovina majitelů uvedla své daňové závazky do pořádku. Po vyšetřování týkajícím se lichtenštějnských kont podle mluvčího německého ministerstva financí Offera výrazně narostl počet nabídek na privátní bankovní data, adresovaných úřadům. Co s nimi úřady dělají podle Offera záleží na míře jejich relevanci po přezkoumání.
(Zdroj: Bloomberg, AP, FTD, Handelsblatt)