Překvapuje nás, že klíčovým poznatkem prezentovaným DNV na tiskové konferenci Ministerstva životního prostředí je, že plánovaná účinnost rekonstruované elektrárny je 40,19%. Tato informace je MŽP známá od června roku 2008, kdy jsme podali žádost o EIA, a také je patřičně odůvodněna. Vyšší účinnost není možno za přijatelných ekonomických podmínek dosáhnout kvůli kvalitě a objemu dostupného uhlí. Tyto informace jsou rovněž již dlouhou dobu k dispozici i médiím a veřejnosti.
se ohrazuje vůči prezentaci účelově vytržených informací ze zprávy, která má ve skutečnosti 119 stran. Zástupce DNV na včerejší tiskové konferenci zcela opomněl zmínit pozitiva předloženého záměru a omezující lokální podmínky, např. omezené množství paliva, neustále se zhoršující kvalitu paliva, význam a přínos teplárenství v lokalitě, souhlasná vyjádření se záměrem komplexní obnovy ze stran zástupců místních samospráv, příslušných úřadů státní správy i veřejnosti samotné atd. Většinu času naopak věnoval závěrům z valné většiny nepodstatným pro vlastní záměr schválení EIA.
Zpráva i její prezentace rovněž vyvolávají důvodné pochybnosti, zda měl hodnotitel k dispozici ze strany MŽP kompletní podklady pro kvalifikované hodnocení záměru komplexní obnovy elektrárny Prunéřov II. Otázky, které byly prezentovány jako nedořešené (azbest, spodní vody, dopad na okolí elektrárny), byly totiž již v průběhu procesu EIA zodpovězeny a zdokumentovány (viz níže).
vnímá, že ministerstvo životního prostředí je i po této zprávě ve stejné pozici jako po veřejném projednání a dopracování nezávislého posudku. Hodnotící zpráva DNV je sice nepřesná, ale ve svém důsledku a celkovém znění potvrzuje kladné hodnocení záměru komplexní obnovy a doporučení vydání kladného stanoviska uvedených v odborném posudku dle požadavků procesu EIA. Tedy také skutečnost, že ministerstvo životního prostředí má od prosince 2009 všechny technické a environmentální podklady potřebné a směřující k vydání stanoviska k záměru komplexní obnovy elektrárny Prunéřov tak, jak to podle zákona mělo učinit již do 4. ledna 2010.
Je znepokojující, že několik hodin před samotným zveřejněním závěrů hodnotící studie DNV k záměru komplexní obnovy elektrárny Prunéřov 2 se k této důvěrné zprávě v mediích detailně vyjadřují ekologičtí aktivisté. Společnost proto žádá od Ministerstva životního prostředí a společnosti DNV vysvětlení, jak je možné, že s informacemi vytrženými ze zprávy operují aktivisté dříve, než jsou známy účastníkům řízení.
Vyjádření k jednotlivým bodům uvedeným v hodnotící zprávě:
? KO EPR II představuje zvýšení účinnosti o 7,39% bodů. Je třeba říci, že účinnost obnovených bloků bude 40,19 %, resp. 40,3 – 40,7 %. Ani fiktivní nadkritické řešení navrhované nevládními organizacemi využívající paliva z dolu Libouš by nedosáhlo účinnosti 42 % s ohledem na specifické podmínky v lokalitě). Tuto skutečnost transparentně uvedl v dokumentaci, opakovaně při jednáních na MŽP, při veřejném projednání (z něhož je nahrávka k dispozici na webu MŽP) i při diskusi s hodnotiteli DNV. Věrohodný důkaz potvrzující opak nebyl nikdy předložen.
? DNV zhodnotila teoretické technické možnosti na dosažení co nejnižších koncentrací emisí CO (oxid uhelnatý). Proti tomu je nutné postavit místní podmínky (znečištění ovzduší) a zejména reálnou důležitost (nebezpečnost/toxicitu látky) daného parametru a jeho vazbu na jiné parametry záměru. Zde je nutné poukázat na snahu o dosažení minimálních úrovní emisních koncentrací NOx (oxidy dusíku) a SOx (oxidy síry), jejichž snížení bylo po komunikaci s příslušnými úřady prioritizováno, neboť emise NOx a SOx podléhají přísnější regulaci ze strany státní správy (emisní stropy) než CO. Trvání na nezávazné hodnotě z BREF by v praxi znamenalo, že prioritní orientace na CO povede fakticky ke zvýšení emisí NOx (vyplývá to z fyzikálně-chemických zákonitostí procesu spalování). Dlužno podotknout, že reálně dosahované koncentrace CO však budou nižší, než je uvedeno v dokumentaci EIA, což dokládá právě realizovaná komplexní obnova elektrárny Tušimice.
? Informace o zhoršení kvality ovzduší v bezprostředním okolí elektrárny není podložena. Naopak, oproti stávajícímu stavu dojde k výraznému zlepšení, což dokládá rozptylová studie, která byla součástí dokumentace EIA. Předpokládaná imisní situace po obnově elektrárny Prunéřov byla (samozřejmě) akceptována a odsouhlasena místními obyvateli a samosprávami i státní správou a příslušnými orgány v oblasti ochrany veřejného zdraví jako zásadní změna vedoucí ke zlepšení oproti stávajícímu stavu.
? Dokumentace EIA otázku azbestu a způsobu jeho likvidace při realizaci záměru řeší. Jeden z mnoha vstupů, tzv. Studii o absenci azbestu má státní zpráva k dispozici od doby jejího vyhotovení. V elektrárně Prunéřov v minulosti proběhl podrobný průzkum na přítomnost azbestu a naprostá většina azbestu již byla v souladu s právními předpisy odstraněna. Zbývající množství bude odstraněno v rámci KO EPR II. Opatření k odstranění azbestu jsou standardní (může se např. ukládat na skládky) a jsou předmětem opatření, resp. stanovených podmínek, které se týkají všech nebezpečných odpadů v souladu s platnou legislativouZpracovatel posudku v procesu EIA uvádí „Realizace záměru přinese ve vztahu k ochraně vod zlepšení oproti stávajícímu stavu, a to zejména ve vztahu k realizaci technických opatření ke snížení vypouštěného znečištění v odpadních vodách, zejména pak opatření ke komplexnímu řešení snížení množství rozpuštěných anorganických solí (RAS) uvolňovaných do životního prostředí. Názor DNV tak stojí proti zveřejněným závěrům standardního nezávislého posudku, jehož zpracovatel má autorizaci v souladu s českými právními předpisy. DNV dokonce samo ve zprávě uvádí, že procesy čištění odpadních vod se zlepší, množství odpadních vod bude sníženo a zvýší se jejich opětovné využití, budou vybudována nová čisticí zařízení a bude věnována zvýšená pozornost průsakovým vodám s obsahem nerozpuštěných anorganických solí.
? Výše CO2 (oxidu uhličitého) vychází ze špatné úvahy nad relevancí požadavků BAT– viz výše. Výpočet DNV je nepřesný, neboť, přestože měli mít k dispozici i posudek zpracovaný v rámci EIA, ve kterém je ve vztahu k účinnosti podmínka o řešení účinnosti na 40,3 – 40,7 %, chybně kalkulovali jen se 40 % účinností. Navíc je potřeba zdůraznit, že tvrzení o vyšších emisích CO2 u předložené varianty je fiktivní a pravdivé jen částečně. Toto tvrzení by platilo pouze v případě, že by všechny varianty obnovy elektrárny měly stejnou životnost. Tento základní předpoklad ale není naplněn. Navržená varianta předpokládá životnost 25 let. Jakákoliv jiná, dražší varianta, by musela mít delší životnost, a celkově vypuštěné emise CO2 by tak byly výrazně vyšší, než u předložené varianty. To potvrzuje i studie DNV.