V únoru lídři Evropské unie slíbili, že podniknou „rozhodnou a koordinovanou akci“, která ochrání Řecko před neschopností splácet své dluhy a ukončí problémy, které ovlivňují zbytek eurozóny. O týdny později ti samí politici stále diskutují o tom, jak přesně svému slibu dostát.
Potřeba srozumitelnosti je nyní mnohem naléhavější. Řecko musí refinancovat cca 20 miliard eur (27 miliard dolarů) dluhu se splatností v dubnu a květnu. Výnosy desetiletých řeckých vládních dluhopisů vzrostly v uplynulém týdnu na 6,3 %, což představuje přibližně 3% prémii nad německými vládními dluhopisy. Euro po snížení ratingu Portugalska, další problémové země eurozóny, pokleslo oproti dolaru na svou nejnižší úroveň za deset měsíců.
Neoficiálně se hovoří o rezervním fondu pro Řecko ve výši 25 miliard euro a zdá se, že i napětí ministrů eurozóny nyní při myšlence na pomoc z MMF povoluje. To by mohlo stačit na to, aby se trhy uklidnily a Řecko mohlo refinancovat svůj dluh. Je to však jen dočasné řešení. Zabere roky, než se stav řeckých vládních financí zlepší, to znamená, že bude-li se tato země chtít vyhnout defaultu, bude potřebovat mnohem větší záchranný fond.
Řecká vláda musí nějak udržet svou ekonomiku v rovnováze, zatímco provede enormní fiskální utažení. Země, které mají zájem o pomoc z MMF, musí zpravidla implementovat obrovské škrty veřejných výdajů, což prohlubuje recesi. Pro vyrovnání tohoto efektu MMF většinou doporučuje oslabení měny. To bohužel není v případě této země možné. Řecko nemůže devalvovat, takže potřebuje více času na přizpůsobení než tři roky, na kterých se shodlo s evropskými partnery – a také větší záchrannou síť, než má nyní.
Analýza, kterou zpracoval The Economist, ukazuje, že spíše než 25 miliard bude muset pomoc dosáhnout 75 miliard eur. Řecko bude pravděpodobně potřebovat pět let, aby dostalo svůj deficit pod 3 % HDP. Podle našich předpovědí v tu dobu úrokové platby vzrostou z 5 % HDP na 8,4 %, což bude odrážet vyšší náklad nových dluhů a refinancování starých. K tomu bude tudíž zapotřebí provést další rozpočtové škrty. To musí negativně ovlivnit růst. Naše projekce předpokládají, že do roku 2014 bude nominální HDP o 5 % nižší.
Jde o zjednodušenou analýzu, která vyžaduje jisté odvážné předpoklady (z nichž některé mohou být dokonce příliš optimistické). Jedním z nich je to, že investoři již nezvýší své investice do Řecka, ale na druhou stranu umožní refinancování současných půjček, pokud bude k dispozici záchranný plán. Naše projekce vedou k závěru, že do roku 2014 bude mít Řecko dodatečný dluh ve výši 75 miliard euro, v té době se jeho dluh stabilizuje na úrovni 153 % HDP. Tento údaj hrubě naznačuje to, jak velkou finanční pomoc může Řecko požadovat. A to může být příliš i pro MMF.
Optimisté tvrdí, že poptávka po dluhopisech této země se oživí v závislosti na snížení deficitů a návratu důvěry. Japonský dluh dosahuje téměř 200 % jeho HDP a známky problémů se neobjevují. Ale Japonsko je jedinou zemí, která vydává dluhopisy v jenech, zatímco Řecko má nejmenší důvěryhodnost mezi mnoha zeměmi, které vydávají eurové dluhopisy. Japonsko může spoléhat na domácí úspory, Řecko je zemí deficitní, která spoléhá na vrtkavé investory, říká Thomas Mayer z . Jeho zachránci mohou dojít k závěru, že pokud mu poskytnou peníze, bude to nejlevnější způsob jak zabránit rozšíření problémů. Účet za tuto pomoc se ale zdá být vyšší, než mnozí předpokládají.
(Zdroj: The Economist)