(ČTK) - Vedení prostějovského Oděvního podniku (OP), který je od začátku května v konkurzu, chce zachovat výrobu oděvů na míru, takzvaných měřenek, a pouhých 21 firemních, životaschopných prodejen. I ty by ale možná čase prodala. Nyní jich má 53, tři desítky ale chce do srpna zavřít. Na dnešní schůzi věřitelů před soudem v Brně to uvedl obchodní ředitel OP Jiří Čmolík. Ani dnes ale nepadlo rozhodnutí o tom, zda bude OP v nějaké formě pokračovat, anebo skončí zcela. Důvodem je, že Vrchní soud v Olomouci stále nerozhodl o odvolání většinového věřitele OP, České spořitelny, proti prohlášení konkurzu.
"Omezeně je OP schopen fungovat určitě, životaschopná část jsou určitě měřenky, jen ta výroba nemůže být v Prostějově," řekla ČTK mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová. Výroba by v celém velikém areálu by totiž byla jen "kapkou v moři" a pokud by se případně areál prodával, bylo by lepší, kdyby tato výroba byla jinde. Nepochybně podle ní dává smysl i provozování pouze ziskových prodejen či jejich případný prodej nějakému zahraničnímu či tuzemskému řetězci.
Podle zástupců dalšího z hlavních věřitelů, společnosti Pyrghos Lefkos, která pohledávky odkoupila od Raiffeisenbanky, je ale cílem spořitelny podnik co nejdříve zavřít. Svědčí o tom to, že se dnes spořitelna pídila po tom, kam jsou ukládány výnosy z prodeje zásob, zda jdou na zvláštní účet anebo se z nich financuje současný provoz podniku.
"ČS dnes řekla jasně, co chce - co nejvíce peněz za každou cenu. Fakticky dnes požádala správce o uzavření výroby a kompletní zastavení celého OP, což povede k propuštění zaměstnanců a k likvidaci," řekl ČTK předseda představenstva firmy Petros Michopulos. Dnes nastíněné plány vedení firmy považuje za cestu, kterou by se asi mohl OP ubírat.
ČS ale nesouhlasí, že by chtěla podnik ihned zavřít. Jen prý ale nemá informace o tom, zda se výnosy z prodeje zásob takzvaně neprojídají. "Co je špatně, že insolvenční správci nic nedělají, provozují podnik ze setrvačností dál a vůbec si neuvědomují, že zkonzumovávají majetek zajištěným věřitelům, který by jim měli dát jako výnos ze zpeněžení," uvedla mluvčí ČS.
Ani tři týdny po prohlášení konkurzu tak prý nemá ČS žádný plán, jak se zásobami v hodnotě až 200 milionů korun naložit. Vyjádření insolvenčního správce Jaroslava Svobody se ČTK nepodařilo získat, neboť po schůzi věřitelů na dotazy novinářům neodpověděl.
Konkurz na OP vyhlásil brněnský krajský soud v květnu. OP dluží svým věřitelům asi 1,6 miliardy korun. Od ledna do dne prohlášení konkurzu na začátku května OP prohloubil ztrátu na 211,2 milionu korun. Obrat firmy ve stejném období činil 284,3 milionu korun. Jen v dubnu dosáhla ztráta 94,4 milionu korun.
Největším věřitelem je Česká spořitelna, které ale soud výrazně omezil hlasovací práva. Soud také nepotvrdil volbu věřitelského výboru, do kterého se spořitelna jako většinový věřitel navrhla a zvolila. Důvodem je, že podle soudu tvoří ČS natolik ovládala OP, že s ním tvořila koncern. ČS se proti prohlášení konkurzu a omezení hlasovacích práv odvolala k Vrchnímu soudu v Olomouci.
Dnes navíc kvůli rozhodnutí soudu nemohla hlasovat ani o tom, zda kvůli neexistujícímu věřitelskému výboru mají přejít jeho pravomoci na celou schůzi věřitelů. Návrh nakonec bez hlasu ČS neprošel. Práva a povinnosti věřitelského výboru tak nadále zůstávají na bedrech insolvenčního soudu.
Konkurz OP provází podle některých médií pověst podivné akce. Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová si nechala zpracovat jeho souhrnnou analýzu, na konkurz už dohlíží také státní zástupce z Krajského zastupitelství v Brně Zdeněk Snášel.
Verdikt brněnského soudu, který odpírá hlasovací práva České spořitelně jako největšímu věřiteli OP, může také podle vedení České bankovní asociace prohloubit ekonomickou recesi. Pokud odvolací soud odvolání ČS zamítne, banky prý budou muset napříště počítat s tím, že například pouhé zřizování zástavního práva je připraví o aktivní účast v insolvenčním řízení.