(Aktualizovano 13:32)
V jihokorejském městě Pusan dnes bylo zahájeno dvoudenní jednání ministrů financí a zástupců centrálních bank zemí skupiny G20. Výsledkem posledního takovéhoto setkání byl příslib centrálních bank, že podpoří zkoušené země eurozóny nákupem jejich dluhopisů v hodnotě až 750 miliard eur. Tentokráte by měla na pořadu jednání být otázka načasování ústupu od stimulace, silnější finanční regulace, či zvláštního zdanění a vyšších požadavků na rezervy bank.
Vzhledem k stále nervozitě na trzích i ve vládních kruzích v Evropě se velká část jednání patrně opět zaměří na Řecko a jeho dluhové problémy. Jak již v posledních dnech naznačili prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet či člen amerického Fedu Charles Evans není ještě s ohledem na poslední vývoj na místě započít s ústupem od podpůrných opatření, zároveň však pozorovatelé nečekají ani další finanční podporu. Na záchranu Řecka už ostatní členské země eurozóny slíbily celkovou pomoc v objemu 110 miliard eur, pro všechny zadlužené země eurozóny má pak být v případně nutnosti vynaloženo až 750 miliard eur (500 mld. EUR z eurozóny a 250 mld. EUR od MMF). Německý účastník jednání skupiny G20 dnes pro agenturu Bloomberg anonymně uvedl, že ústup od stimulace globální ekonomiky začne v roce 2011.
Zajímavým bodem jednání rozhodně bude otázka celosvětového zavedení speciální daně pro banky, která má být z části odpovědí na obří sanace globálního bankovního systému v průběhu krize, ale také zdrojem prostředků pro financování případných dalších nečekaných peripetií. Shoda ohledně speciálního zdanění bankovního systému však zatím nepanuje. "Nemyslím si, že bychom se přiblížili ke globálnímu konsenzu ohledně daně pro banky. Zatím existuje podpora tohoto opatření v USA a v Evropě, nicméně univerzální podpora v rámci G20 zatím chybí," uvedl před jednáním americký ministr financí Timothy Geithner.
Podle rakouského ministra financí Josefa Prölla se na přípravě daně již v polovině května dohodli ministři financí eurozóny. "Odsouhlasili jsme jednomyslně, že zrychlíme přípravy na zavedení daně z finančních transakcí v celé Evropě," uvedl. Evropští politici možnost takové daně vysvětlují jako pojistku pro případ, že by jednotlivé země musely znovu zachraňovat banky tak jako během nedávné finanční krize. Podle studie Evropské komise by daň mohla státům přinést až 50 miliard eur, případná záchrana by je tak mohla vyjít o něco levněji. Jednotný postoj pro principy fungování nové daně v Evropě však zatím nezavládl. Zatímco některé státy chtějí příjmy z této daně ukládat do zvláštního fondu, z něhož by byly hrazeny případné krize, jiné země plánují tyto výnosy využít na snížení rozpočtových schodků. Země jako Brazílie či Kanada pak bankovní daň odmítají zcela.
Další podobně spornou otázkou bude zřejmě koordinovaný požadavek na tvorbu větších bankovních rezerv pro krytí ztrát ze špatných aktiv. Podpora tohoto návrhu může být očekávána ze strany zástupců Spojených států, zatímco v Evropské unii převládají obavy z negativního dopadu na poskytování nových úvěrů a podporu ekonomického růstu. Podle odhadu švýcarské investiční banky je ve hře nutnost bank sehnat kvůli případné povinnosti navyšovat rezervy až 375 miliard dolarů nového kapitálu.
“Všechna rozhodnutí, která budou mít efekt na banky budou mít větší dopad v Evropě než v USA, kde kapitálové trhy hrají větší roli,“ uvedl pro Douglas Elliott, bývalý výkonný ředitel Chase & Co. Podle něho existuje poměrně široká shoda ohledně nutnosti změn kapitálových pravidel, „ale různí se pohledy na to, jak to udělat.“
Průchodnějším z předpokládaných témat jednání se zdá být otázka zvýšené finanční regulace. Skupina zemí G20 podle nepotvrzených informací požádá jednotlivé národní regulátory, aby zvážili dodatečná opatření, která by učinila hedgeové fondy, ratingové agentury a obchody s deriváty transparentnějšími.
(Zdroj: Bloomberg, AP, MediaFax, čtk)