Oblíbenou kratochvílí prognostiků se v posledních letech se stalo předpovídat rok, kdy čínský hrubý domácí produkt dostihne HDP Spojených států. Týdeník The Economist odhaduje, že se tak stane v roce 2019. Přitom předpokládá budoucí roční růst čínské ekonomiky v průměru 7,75 % a 2,5 % v případě USA, inflaci 4 % resp. 1,5 %, a navíc předpověď koriguje 3% posilováním jüanu vůči dolaru ročně. Pokud by nastupující velmoc oproti současným 9-10% růstovým úrovním zpomalila na průměrných 5 % ročně, předhoní americkou ekonomiku až v roce 2022. Srovnání probíhá dle tržních směnných kurzů, nikoli podle parity kupní síly.
Bez zajímavosti nicméně není výhled mocností „druhého řádu“. Podle analýzy The World in 2050 (Svět v roce 2050), vydané nedávno konzultantskou firmou PwC, finanční krize urychlila přesun hospodářské síly ve prospěch rozvíjejících se ekonomik. V níže uvedeném grafu je načrtnut předpokládaný vývoj HDP pro vybrané země tak, jak jej předpovídají autoři studie. Tentokrát dle parity kupní síly, která zohledňuje různé cenové úrovně v jednotlivých zemích.
(zdroj: The Economist)
V grafu chybí Indie, která letos pravděpodobně předstihne Japonsko, jelikož by se v roce 2025 dostala mimo stupnici. Brazílie, jíž analytici PwC v dlouhou perspektivě předpovídají čtvrté místo mezi největšími ekonomikami světa, zas letos může předstihnout Francii. Rusko by mohlo dohnat Německo v roce 2014 a Mexiko předhonit Velkou Británii někdy kolem roku 2030. Kombinovaný HDP největších sedmi ekonomik rozvojového světa (E7) pravděpodobně do roku 2020 překoná současnou skupinu G7.
Podobné odhady jistě závisí na mnoha proměnných, jejichž vývoj lze stěží přesně prognózovat, avšak podle PwC dojde ke změnám v žebříčku největších ekonomik zhruba ve stejném pořadí, i kdyby se přesná data měla posouvat.