Ani včerejší deadline pro uvalení recipročních cel nepřinesl rozuzlení obchodních válek. Americká administrativa sice rozeslala dopisy o výši tarifů dalším sedmi zemím (z pohledu vývozů druhořadého významu), termín jejich platnosti se však odsunul na začátek srpna. A vzhledem ke komplexnosti obchodních dohod je pravděpodobné, že ani v polovině prázdnin nebude zcela hotovo.
Trhy už mají amerického prezidenta Donalda Trumpa zjevně přečteného a na jeho jednotlivé komentáře až na výjimky nereagovaly. Akciový index Nasdaq tak včera uzavřel na rekordních maximech, relativně v poklidu zůstává i americký dluhopisový trh nebo eurodolar. Farmaceutické společnosti sice lehce ztrácí kvůli plánu Trumpa zavést až 200% cla v následujícím roce až roce a půl, pro trhy jde však o tak vágní formulaci, že se zatím žádný větší výplach nekoná.
Překvapením je ale 50% dovozní clo na měď. Ta je v dnešní době naprosto kritickým minerálem, bez kterého se neobejde výroba čipů, baterií, datových center nebo elektromobilů. A samozřejmě i vojenské techniky. Smyslem cel, která mají vejít v platnost prvního srpna, má být renesance domácího měděného průmyslu (těžby i následného zpracování) a zajištění větší míry soběstačnosti, ostatně podobně jako v případě oceli a hliníku.
Má to ale jeden háček. Spojené státy jsou zhruba z poloviny své spotřeby závislé na dovozu mědi z ostatních zemí, zejména Chile, Kanady a Mexika. Jejich vlastní produkce v poslední dekádě klesla o 20 %. Otevření nového měděného dolu přitom netrvá jen několik měsíců, ale vyšší jednotky let, častěji dokonce více než deset let. Analýzy zavedení cel na ocel a hliník během Trumpova prvního funkčního období navíc ukazují, že k žádnému nárůstu produkce nedošlo, v případě hliníku dokonce výrazně poklesla.
Zatímco poptávka po mědi tak velmi pravděpodobně svižně poroste, a ne nadarmo se tak o červeném kovu hovoří jako o ropě 30. a 40. let, nabídková strana je extrémně neelastická.
Dosažení strategické soběstačnosti v těžbě a zpracování mědi je proto v případě USA velmi nepravděpodobné. Za daných podmínek je naopak na stole zdražení mědi (doma vyprodukované nebo dovezené), což jsme ostatně viděli ihned po oznámení cel, a tedy i vyšší nákladové tlaky pro domácí průmysl. Přesně ten, který chce Donald Trump udělat „great again“…
*** TRHY ***
Koruna
Koruna si z dalšího odkladu platnosti amerických cel nic moc nedělá a setrvává na dostřel hranice 24,60 EUR/CZK. Dobyté pozice by si koruna měla udržet i ve zbytku tohoto týdne, neboť na obzoru nevidíme zásadní fundamentální impulsy. Dnes bude zveřejněn finální výsledek tuzemské inflace za červen (meziročně 2,9 %), který nabídne pohled do struktury. Z pohledu centrální banky bude důležitý zejména vývoj momenta jádrové inflace, na což upozornil na poslední tiskové konferenci po jednání bankovní rady guvernér ČNB Aleš Michl.
Eurodolar
Zprávy o natahujících se obchodních jednáních mezi EU a USA zatím výraznou volatilitu na eurodolaru nevyvolaly. Stejně tak bez výraznějšího efektu zůstaly informace o tom, že na začátku roku lehce vzrostl podíl eura a poklesl podíl dolaru na globálních devizových rezervách (z 57,8 na 57,7 %). Jedná se však o první kvartál roku 2025, tedy ještě období před “dnem osvobození”. Dnes budou investoři čekat na jakékoliv detaily přechodné transatlantické dohody. Bez velkého překvapení se dolar může dál pokoušet alespoň dočasně hledat pevnější půdu pod nohama…
Akcie
Americké akcie včera posílily, tažené růstem technologických gigantů v čele s Nvidií, která krátce dosáhla tržní hodnoty 4 bilionů dolarů. Index S&P 500 se přiblížil historickým maximům, zatímco výnosy amerických dluhopisů klesly po úspěšné aukci desetiletých bondů v objemu 39 miliard dolarů. Nvidia oznámila plány na uvedení nového AI čipu pro čínský trh už v září, přičemž CEO Jensen Huang plánuje návštěvu Číny. Akcie firmy od začátku roku 2023 vzrostly o více než 1 000 %, a to i přes počáteční obavy z dopadů obchodní války a čínské AI konkurence. Hlavní akciové indexy uzavřely včerejší den následovně: S&P 500 +0,59 %, Nasdaq 100 +0,72 % a Dow Jones +0,52 %.