Evropě se může podařit posunout default Řecka tím, že mu evropské země a MMF poskytnou dostatek fondů, jeho default je ale stále „jen otázkou času“. Pro CNBC to uvedl Martin Feldstein z Harvard University. Domnívá se, že eurozóna „bude šťastná“, pokud se default podaří odložit o tři roky“.
Tři roky by totiž znamenaly dostatečný prostor pro to, aby se banky a pojišťovny zbavily části svých investic do dluhopisů zemí na periferii. Jejich default by tak tyto finanční instituce nepotopil. „Fungovalo to v 80. letech v Latinské Americe a mohlo by to fungovat i nyní v Evropě,“ míní profesor. Nutnou podmínkou je ale to, aby se krize nerozšířila na Španělsko. V jeho případě přitom „prostě nevíme, co se děje ve spořitelnách a regionálních vládách“.
Řecká ekonomika je podle ekonoma ve „strašném“ stavu, trpí vysokou nezaměstnaností a klesajícím HDP. „V určitém bodě bude pro všechny výhodné snížit hodnotu řeckého dluhu, pravděpodobně o 50 – 60 %,“ uvedl Feldstein.
Ekonom má za to, že situace v USA je vážná, jen v málo ohledech se ale podobá té řecké. „Není pochyb o tom,“ že snížení růstu výdajů a zvýšení daní může deficit Spojených států uzavřít, Řecko toho ale dosáhnout nemůže. Fiskální stimulace v USA byla podle Feldsteina velmi málo účinná, nyní je třeba „změnit směr výdajů“. Problém ekonomiky představuje také trh s bydlením, protože vlastníci domů čelí klesajícím cenám, což se projeví ve spotřebitelských výdajích.
Zvyšování sazeb Evropskou centrální bankou podle ekonoma dává smysl „z evropského pohledu“. Vysvětluje to tím, že Evropa má velký podíl zaměstnanců v odborech. Ty „musí být přesvědčeny, že jim inflace nebude ukrajovat z jejich příjmů, jinak budou tlačit na růst mezd“. ECB tak bude dávat jasně najevo, že jejím primárním cílem je udržet inflaci pod kontrolou.
(Zdroj: CNBC)