Americký "supervýbor" nejspíš oznámí neshodu na deficitu, rozpočty od roku 2013 zřejmě čekají automatické škrty za 1,2 bln. USD

Takzvaný supervýbor amerického Kongresu dnes podle všeho oznámí, že se mu nepodařilo dospět k dohodě o způsobu, jak snížit deficity amerických rozpočtů. Dvanáctičlenná komise tvořená demokraty a republikány vznikla v srpnu, aby našla během následujících deseti let úspory ve výši alespoň 1,2 bilionu dolarů, kvůli stranickým sporům se jí ale shody dosáhnout nepodařilo. Zemi tak od roku 2013 zasáhnou pro tento případ smluvené „automatické škrty“ dosahující této stanovené celkové nutné úspory.

Lhůta pro dohodu vyprší sice až ve středu, "supervýbor" by se však na úsporném plánu podle agentury AP musel shodnout již dnes, aby jeho dopad na státní rozpočet mohl ještě posoudit rozpočtový úřad Kongresu. S největší pravděpodobností se tak ale nestane a obě hlavní politické strany se již obviňují z toho, kdo za to může.

Demokratičtí členové výboru nebyli podle republikánů ochotni přistoupit na dostatečné škrty ve zdravotním a sociálním zabezpečení. Většina republikánských zástupců zase podle demokratů odmítla zvýšení daní, které mohlo do státního rozpočtu přinést více peněz.

Za hlavní důvod neochoty političtí komentátoři považuje blížící se volební rok 2012, v němž se vedle voleb prezidenta bude rozhodovat také o složení Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu. V takové situaci se zákonodárci nechtějí příliš odchylovat od stranických linií.

Škrtům se ale americký rozpočet nevyhne, i když výbor dnes nejspíš oznámí neúspěch vyjednávání. Podle předchozí dohody se totiž v takovém případě bude v rozpočtu automaticky škrtat částka 1,2 bilionu dolarů. Škrty mají výrazně postihnout například ministerstvo obrany.

"Evropa není jediná, kdo má problémy s dluhy. Zatímco na této straně Atlantiku se udělal pokrok, ve Spojených státech panuje politická paralýza," řekl agentuře Reuters David Thebault z makléřské firmy Global Equities.

Analytici však brzdí obavy z toho, že by nedohoda „supervýboru“ měla vyvolat na trzích paniku. Domnívají se, že stále existuje možnost dosažení, alespoň částečné dohody, která by omezila dopad automatických škrtů. Kongres navíc může ještě v příštím roce zmírnit legislativu nařizující rozsah a načasování úsporných opatření.

Investoři navíc podle analytiků od počátku nemají od zvláštního výboru amerického Kongresu žádná veliká očekávání, takže prý ani v případě nedohody nelze očekávat dlouhodobější negativní reakci. „Snižování zadluženosti vlády v sobě nenese žádný zkázonosný scénář,“ domnívá se David Kelly z JP Morgan (30,62 USD, 0,43%) Funds.

Americký státní dluh se v současnosti pohybuje okolo 15 bilionů dolarů. Ratingová agentura Standard&Poor's v létě kvůli neschopnosti americké politické scény zadlužení věrohodně řešit zemi poprvé v historii snížila nejvyšší hodnocení schopnosti splácet její závazky (rating klesl z „AAA“ na „AA+“). Vyrojily se tak obavy investorů o neochvějnost celosvětového postavení této největší ekonomiky světa.

(Zdroj: AP, Bloomberg, ČTK)