Erhard Radatz, Global Head of Portfolio Management v Invesco Quantitative Strategies, v rozhovoru pro Patria.cz ukazuje, proč investoři podle něj dnes dělají chybu, když bezhlavě naskakují na velká témata typu AI, ESG nebo geopolitika. Mluví o tom, kde ještě dává smysl hledat diverzifikaci, proč se vrací zájem o Evropu a Čínu, proč zlato stále funguje jako pojistka a proč má strojové učení při výběru akcií zásadní slabinu.
Válka v Íránu jako akcelerátor, ne důvod k panice
Geopolitika se znovu vrací do hry. Válka v Íránu podle Erharda Radatze z Invesca sama o sobě nevytvořila nový investiční svět, ale urychlila procesy, které už na trzích běžely, jako je růst cen energií, zvýšená inflační očekávání i návrat zájmu o některé tradičnější investiční přístupy.
Radatz ale zároveň vrauje před reakcí na každou geopolitickou událost rychlým taktickým přestavováním portfolia. „V obecné rovině řídíme strategii, která má fungovat ve všech různých prostředích. Nechceme být masivně taktičtí,“ říká. Přesto je podle něj zřejmé, že trh okamžitě reagoval zejména přes ropu a inflaci. „Už teď vidíme, že ceny ropy výrazně vyskočily, a to může vést k vyšší inflaci na našich trzích,“ upozorňuje. Právě ve vyšším inflačním prostředí se pak podle něj typicky zlepšuje výkonnost hodnotového přístupu, tedy investování do levně oceněných cenných papírů.
Při výběru akcií ale nesmí být hodnota jen tím hlavním faktorem. „Není to jen hodnota. Je to kombinace tří faktorů,“ vysvětluje. Vedle hodnoty pracuje jeho tým také s momentem a kvalitou. Momentum znamená preferenci titulů se silnou dynamikou, kvalita zase podle něj neznamená jen silnou rozvahu a vysokou ziskovost, ale také silný management, který dlouhodobě doručuje výsledky a myslí na akcionáře.
Na kolik v portfoliích, na která Radatz dohlíží, dominují akcie? „Zhruba 90 % strategií, které řídíme, jsou jednotlivé třídy aktiv v akciích, a 10 % je multi-asset,“ říká Radatz. Současně ale dodává, že obě části jsou důležité.
Když přestává fungovat portfolio 60/40
Kde hledat diverzifikaci, když klasický model portfolia zainvestovaného 60 % v akciích a 40 % v dluhopisech přestal fungovat? Radatz nabízí dvě možnosti. Tou první jsou komodity. „Komodity by měly hrát v alokaci aktiv roli, ne velkou, ale určitou roli ano, zejména ve stagflačním prostředí,“ říká. Jako příklad zmiňuje zlato.
Tou druhou jsou faktorové strategie, kdy se při vybírání jednotlivých akcií investor řídí měřitelnými parametry, které jsou historicky spojeny s nadvýkonností či specifickým rizikovým profilem. Radatz připomíná rok 2022, kdy po pandemii přišel prudký inflační šok a padaly zároveň akcie i dluhopisy. Právě tehdy měly faktorové přístupy podle něj jeden z historicky nejsilnějších roků. „Faktorově založené investiční strategie mohou přinést nový zdroj dlouhodobého zisku a zároveň přidat určitou de-korelaci do portfolia,“ říká.
Investoři znovu objevují Evropu i rozvíjející se trhy
Zatímco retailoví investoři často drží hlavně velké americké technologické tituly, Radatz pozoruje změnu nálady mezi profesionálními investory. „Ještě před dvěma lety chtěli všichni jen USA,“ naznačuje. Dnes už je situace jiná. „Vidíme klienty z Asie, kteří mají zájem o evropské akcie.“
Podobný posun vidí také u rozvíjejících se trhů. Donedávna dominovala Indie, ta ale nyní trochu chladne. Naopak se vrací pozornost k Číně. „Čínské akcie jsou levnější ve srovnání se zbytkem světa, a proto vidíte, že se o ně investoři zajímají více než před čtyřmi lety,“ říká.
AI je dlouhodobě silné téma. Pro investora ale není tak jednoduché
Ohledně investic do AI ale zůstává Radatz opatrný. „Nesnažil bych se příliš řídit portfolio podle témat. Načasovat témata správně je velmi těžké,“ říká. Podle něj řada studií ukazuje, že investoři, kteří se snaží být příliš taktičtí a naskakovat na módní vlny, často pozdě reagují na již probíhající výkonnostní trend, a tím mají dlouhodobě horší výkon vůči trhu.
Tím ale AI jako takovou neodmítá. „V dlouhém období určitě povede k růstu produktivity,“ říká, ale dodává, že „v cenách akcií je už naceněno hodně optimismu“. Stačí, aby výsledky firem nebyly tak silné, jak trh čekal. „AI může fungovat jako satelit, ale nepoužíval bych ji jako hlavní stavební blok portfolia.“
Dočkáme se portfolií řízených AI?
Jak používá Radatz a jeho tým ve své práci umělou inteligenci? „Jedna z věcí, které se pomocí AI dělají nejlépe, je psaní kódu. Když chcete psát kód, je to teď mnohem jednodušší s AI než bez ní. Jako programátor jste minimálně o 50 % produktivnější,“ říká. Podle něj může AI sloužit i jako tutor pro lidi, kteří se chtějí programovat teprve naučit, a stejně dobře funguje při shrnování výzkumných studií.
V Invescu podle něj používají machine learning pro konkrétní, jasně vymezené úkoly, například pro modelování transakčních nákladů nebo pro analýzu tónu, kterým management firem mluví o byznysu. Ale ne pro jednoduchý výběr akciových vítězů. „Co bychom neudělali, je prostě hodit do modelu spoustu historických dat a říct mu: vyber nám nejlepší firmu.“
Problémem je poměr signálu a šumu. Každý dataset obsahuje užitečné informace a zároveň i hodně balastu. Úkolem investora je tyto dvě složky oddělit. „Strojové učení má tendenci zachytávat šum, a ne skutečný signál,“ varuje. Lidský dohled zůstává podle něj nezastupitelný.
Obnovitelné zdroje ano, ale bez slepé víry
Mnoho fondů, na které Radatz dohlíží, se týkají energetické transformace. Radatz připouští, že sektor obnovitelných zdrojů krátkodobě čelí řadě brzd, od změn regulace v USA až po pomalejší tempo transformace v Evropě. Přesto dlouhodobý trend nezpochybňuje. „Dlouhodobě budou obnovitelné zdroje hrát důležitou roli,“ říká. Připomíná i to, že například v Texasu vznikají nové obnovitelné kapacity i bez státních subvencí, protože jde prostě o konkurenceschopný zdroj energie. Zároveň ale varuje před přehnanou jednostranností. Ani zde podle něj neplatí, že by investor měl „vsadit všechno“ na jedno téma.
Muskův vesmírný plán? Fyzik v Radatzovi je skeptický
Může se energetický sektor přesunout do vesmíru, jak naznačují plány Elona Muska na solární energetiku a provoz datových center na oběžené dráze? Radatz ne jako investor, ale jako vystudovaný fyzik, je velmi skeptický. „Mám o tom pochybnosti… fyzikálně si nemyslím, že to může opravdu fungovat,“ říká. Problém vidí hlavně v chlazení datových center. Ta spotřebovávají energii hlavně proto, že produkují teplo, a ve vakuu je podle něj chlazení mimořádně obtížné. „Nemyslím si, že provozovat datové centrum ve vesmíru je životaschopný nápad, čistě z fyzikálních důvodů,“ dodává.
ESG se dostává do vyspělejší fáze
Může se téma ESG vrátit do popření poté, co ho z investičního slovníku vytlačila AI? Radatz odmítá tezi, že by ESG mizelo. „ESG se transformuje a dostává se do zralejší fáze, ale neodchází,“ říká.
Zaprvé podle něj trh přestal automaticky slibovat, že udržitelnost sama o sobě přinese nadvýkonnost. ESG je podle něj spíše klientská preference než záruka vyššího výnosu.
Zadruhé sílí důraz na transformační strategie, kdy investoři spíše chtějí podporovat firmy v transformaci, než je vylučovat kvůli tomu, že ještě nejsou dost zelené. Jako příklad uvádí výrobu betonu, jeden z nejvíce emisně náročných sektorů. „Nemůžete se těch firem jen zbavit, musíte jim pomoci transformovat se do něčeho zelenějšího,“ shrnuje. Podle něj se dnes více ukazuje, že neexistuje jedna univerzální ESG strategie pro všechny.
Erhard Radatz je globálním šéfem správy portfolií v týmu Invesco Quantitative Strategies se sídlem ve Frankfurtu. Do Invesca nastoupil v roce 2017 jako portfolio manažer, předtím působil v institucionálním týmu Multi Asset and Risk Overlay v Deutsche Asset Management. Vystudoval teoretickou fyziku na Humboldtově univerzitě v Berlíně a dlouhodobě se věnuje systematickému investování i zapojování ESG principů do investičního procesu.