Lee Coppersmith z Global Banking & Markets hovořil na Youtube kanále této banky o tom, že její klienti měli v poslední době znatelnou snahu o snížení rizikovosti jejich investičních portfolií. Tato snaha ale dospěla do bodu, kdy už investoři mohou mít obavy z toho, že by neměli dostatečné pozice na akciích v případě, že by trhy obrátily směrem nahoru. Jinak řečeno, ve hře už je tzv. „FOMO“, tedy strach z ušlých zisků.
Coppersmith si myslí, že investoři omezili pozice na cyklických akciích, protože se obávali makroekonomického vývoje. Zároveň se ale stále drželi akcií, které podle nich představují dobré sázky na dlouhodobé strukturální trendy. „Lidé neztratili moc důvěry v téma umělé inteligence, i když se tento pohled samozřejmě vyvíjí.“ Zájem tak expert vidí jednak na straně „AI vstupů“, tedy u firem, které se zaměřují na budování potřebné infrastruktury a podobně. Ale existuje i na straně „AI výstupů“, tedy tam, kde by se měla projevovat zvýšená produktivita. A podle experta je namístě vlastnit oba druhy akcií. Coppersmith poukázal na to, že očekávání týkající se dalšího vývoje ziskovosti obchodovaných společností byla zatím „pozoruhodně odolná“.
Coppersmithův kolega ekonom David Mericle na CNBC komentoval poslední inflační čísla, ta byla nejvyšší od roku 2024. Vyjádřil se také ke spotřebitelské důvěře, která se naopak propadla. Podle něj dojde v dubnu k dalšímu výraznému růstu celkové inflace, jádrová se bude chovat umírněněji. Spotřebitelský sentiment reaguje citlivě na ceny ropy a paliv, které se také hýbou velmi rychle. Ostatní ceny budou podle experta rovněž růst, ale to se promítá přímo do sentimentu amerického spotřebitele. přitom na počátku tohoto roku čekal, že reálné příjmy domácností letos porostou o 2 % i přesto, jaká je situace na trhu práce. Aktuální vývoj ale bude zřejmě znamenat, že pozitivní dopad ze strany vládní daňové politiky bude více než vyvážen vývojem cen.
Ve výsledku tak ekonom čeká, že reálný růst příjmů dosáhne úrovní kolem 1,5 %. Fed by měl podle něj letos sazby snižovat, a to dvakrát. Inflační tlaky by totiž měly i přes popsaný vliv cen ropy táhnout dolů slábnoucí vliv cel. Gregory Daco z EY-Parthenon hovořil na CNBC o tom, že na americké hospodářství nyní působí celá řada šoků včetně těch přicházejících ze strany imigrace, obchodní politiky a ropy. K tomu se přidává vliv umělé inteligence. Ke konci roku by podle tohoto ekonoma měla ekonomika zpomalovat a růst přibližně o 1,5 %. Inflace by měla růst ke 4 % a ke konci roku se zase snižovat ke 3 %.
Daco tedy předpovídá „prostředí, které bude vypadat stagflačněji.“ Fed by v něm měl vyčkávat, jaký bude konkrétní vývoj. V následujících měsících pravděpodobně neudělá nic, „protože inflace se bude vyvíjet špatným směrem.“ Řada lidí z vedení centrální banky vnímá trh práce jako stabilizovaný. Z jeho strany tedy podle nich nepřichází tlak na pokles sazeb a inflace k němu v dohledné době prostor vytvářet nebude. I tento ekonom si myslí, že pozitivní dopad vládní daňové politiky na příjmy domácností bude více než eliminován vyššími cenami paliv. Na konci roku se zřejmě cena ropy dostane k 80 dolarům, což by byl výrazný pokles z nedávných úrovní, ale ceny by se stále držely znatelně nad těmi z doby před propuknutím konfliktu na Blízkém východě.
Ekonom zmínil, že v dobách geopolitických tenzí obvykle klesají výnosy amerických vládních dluhopisů, protože investoři je považují za bezpečné útočiště. Nyní k tomu ale nedocházelo. I když trhy čekají další pokles sazeb centrální banky, zvedají se inflační očekávání a k tomu se mohou přidávat obavy z fiskálního vývoje. Výnosy dlouhodobějších obligací tak namísto poklesu rostou.