Nová španělská vláda se rozhodla zefektivnit veřejný sektor a jeho velikost celkově sníží. Slibuje si od toho rychlejší snižování rozpočtového deficitu, který se drží vysoko nad úrovní, kterou vymezují takzvaná maastrichtská kritéria. Kabinet bude pokračovat i ve výdajových škrtech, které zavedla předchozí vláda, a pokud to bude nutné, škrty ještě prohloubí.
Záměrem nové vlády premiéra Mariana Rajoye je přesvědčit finanční trhy, že Španělsko má věrohodný plán, jak splatit vysoké dluhy. Vláda už minulý pátek schválila zvýšení daní a některé výdajové škrty, díky čemuž by tamní státní pokladna měla získat navíc téměř 15 miliard eur (skoro 389 miliard Kč).
Náměstkyně předsedy vlády Soraya Sáenzová po schůzi vlády řekla, že minulá vláda chtěla uzavřít 515 ze zhruba 4000 státních úřadů, avšak ve skutečnosti ukončila činnost jen asi 70 z nich.
"O úpravu velikosti státní správy se musí podělit ústřední vláda, regiony i samospráva. Přesné cíle potvrdíme a znovu se jimi budeme zabývat až podle toho, jak bude potřeba snížit deficit," řekla Sáenzová, která je zároveň mluvčí vlády. Kabinet se podle ní ještě tento měsíc sejde s šéfy veřejných institucí, aby s nimi plán probrala.
Tým premiéra Rajoye má před sebou nelehký úkol: na jedné straně musí vláda naslouchat požadavkům voličů, na straně druhé musí uklidnit nervózní investory. Zájmy obou skupin se přitom rozcházejí. Zatímco investoři chtějí, aby Španělé škrtali, kde se dá, Španělé mnohdy řeší existenční problémy. Nezaměstnanost už je vysoko nad 20 procenty a je nejvyšší v celé eurozóně.
Ekonomové se obávají, že další zvyšování daní situaci spotřebitelů ještě zhorší a přispěje k prohloubení hospodářské recese. V takovém případě bude složitější pokusit se nastartovat růst poptávky. Lidé se přitom už teď špatně dostávají k úvěrům.
Nová vláda minulý týden uvedla, že loňský deficit rozpočtu bude vyšší než šest procent, což byl cíl předchozí vlády. Ministr hospodářství Luis de Guindos ale už v pondělí upozornil, že deficit bude možná vyšší než osm procent. Vláda by pak musela ušetřit dalších více než 20 miliard eur, aby splnila plán snížit letos deficit na 4,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Sáenzová dnes řekla, že systém sociálního zabezpečení, který je klíčovou součástí vládních účtů, se loni dostal do deficitu 0,06 procenta HDP. Plán přitom počítal s přebytkem 0,4 procenta HDP.
Španělsko od začátku hospodářské krize prozatím nemá vážné problémy se sociálními protesty, které jsou na denním pořádku například v Řecku. Pokud ale vláda nebude schopna vysvětlit, proč musí opět škrtat, může za chvíli rozsáhlé sociální nepokoje řešit i Španělsko.