Štěstí si za peníze koupit nelze, ale daří se vám s nimi zpravidla mnohem lépe než bez nich. Tak by se daly shrnout výsledky včera zveřejněné zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která srovnává svých 36 členů podle 11 kritérií zahrnutých do nedávno ustaveného indexu Better Life. Ten má poskytnout lepší základ pro komparaci celkové prosperity zemí než strohé ukazatele typu HDP na hlavu.
Podle výsledků se Spojené státy umístily na prvním místě v kategorii bohatství domácností, avšak co do životní spokojenosti skončily až na dvanácté příčce. Dánové, kteří jsou podle statistik až 16. nejbohatší, jsou podle Better Life indexu nejšťastnějším národem v rámci OECD. Nejméně štěstí v životě pociťují lidé v Maďarsku, kde bývá tradičně vysoká sebevražednost. Češi v kategorii životní spokojenosti obsadili nelichotivou 25. příčku (z 36) a podstatně zaostali i za průměrem OECD.
S průměrnou hodnotou 102 000 USD Spojené státy s náskokem vedou před zbylými členy OECD co do bohatství domácností, průměr OECD činí něco přes 36 000 USD. Bohatství české domácnosti je v průměru odhadováno na 13 861 USD, což v přehledu znamená 26. místo. Ukazatel by prý v ideálním případě měl zahrnovat hodnotu reálných aktiv (např. pozemků, nemovitostí), avšak organizace připouští, že podrobné informace má k dispozici jen u malého počtu členských států.
Zajímavě pro jednotlivé země vyznívá srovnání závislosti životní spokojenosti na výši příjmů. Tento vztah se v rámci OECD dost liší. V Česku, kde příjmová nerovnost dosahuje relativně nízké úrovně, dosáhlo nejchudších 20 % obyvatel na „stupnici štěstí“ skóre 5,3 (maximální hodnota činí 10), u 20 % lidí s nejvyššími příjmy se ukazatel vyšplhal na úroveň 7,2. „Společenské postavení silně ovlivňuje subjektivně vnímané duševní blaho,“ konstatuje zpráva. Stejně hodnotí situaci například na Slovensku, v Izraeli i ve Spojených státech, i když nikde není rozdíl tak patrný jako v Česku. Ve Švýcarsku, Dánsku a Norsku, kde jsou lidé všeobecně šťastnější než jinde, se skóre mezi pětinou nejchudších a pětinou nejbohatších zdaleka tolik neliší.
V bydlení Češi nezapřou pověst národa kutilů a stavitelů. Do střechy nad hlavou investují v průměru 26 % disponibilního příjmu (oproti 22 % v rámci OECD), a po Novozélanďanech a Řecích jsou tak na třetím místě. Něco přes 85 % respondentů v Česku uvedlo, že je se svojí současnou bytovou situací spokojeno, což je mírně pod průměrem OECD. Rusové, kteří raději investují do kožichu, na bydlení vydávají v rámci OECD nejméně - 11 % disponibilního příjmu, přičemž pouze dvě třetiny dotazovaných jsou se svým obydlím spokojeny.
Co se odpracovaných hodin týče, jsou podle Better Life Češi s 1974 hodinami za rok jedni z největších pracantů. Nechávají za sebou Američany (1778 hodin), Francouze (1554 hodin) i Němce (1419 hodin), kteří jsou v tomto ukazateli jedni z nejhorších. Zaměstnanci v Řecku za rok odpracují neuvěřitelných 2109 hodin (něco pod 9 hodin na pracovní den), alespoň na papíře.
(Zdroj: OECD Better Life, ČTK, USNews)