Německá ekonomika po solidním začátku roku ve druhém čtvrtletí opět poklesla. Navzdory povolebnímu závanu optimismu tak největší evropská ekonomika nadále přešlapuje na místě. A to nejen z důvodu negativních dopadů cel amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale také kvůli dlouhodobým strukturálním problémům, které podlamují konkurenceschopnost největší evropské ekonomiky.
Dle analýzy Bloomberg Economics lze postpandemické zaostávání německé ekonomiky vysvětlit z podstatné části dvěma faktory: drahými energiemi a slabší poptávkou po německých exportech, zejména ze strany Číny. Ta se totiž za poslední dekádu – za mohutné podpory vládní průmyslové politiky – posunula ve výrobních řetězcích směrem k sofistikovanějším produktům.
Z původně hlavního odbytiště německých vývozů se tak stal přímý konkurent. Ilustrativní je v tomto ohledu automobilový průmysl a výrazné propady prodejů německých automobilů v Číně.
Jasné je přitom jedno – Německo se tentokrát již nemůže spolehnout na strategii, která zafungovala před dvěma dekádami, kdy bylo poprvé označeno za nemocného muže Evropy.
Tou strategií byla obnova (cenové) konkurenceschopnosti skrze utlumený mzdový růst a potlačení domácí poptávky, což nastartovalo exportně orientovaný růst poháněný silnou čínskou poptávkou. Od roku 2022 však jak německé, tak i celkově evropské vývozy do Číny prudce klesají a zdá se, že tento trend bude dále posilovat.
Jaké má Německo v této situaci možnosti? Za prvé, posílení domácí poptávky, která může kompenzovat část klesající exportní výkonnosti. Historické rozvolnění německé fiskální politiky pod novou vládou Friedricha Merze míří přesně tímto směrem.
Za druhé, EU by měla co nejrychleji vyrukovat s robustní průmyslovou politikou, která bude adekvátní reakcí na čínské praktiky – ať již jde o subvencování domácích firem, zajištění preferenčních přístupů nebo manipulaci s kurzem yuanu. Problémem je také čínská výrobní nadkapacita, která vytváří výrazné nerovnováhy v zahraničním obchodě.
Ve hře totiž není jenom vyklízení pozic evropských firem na čínském trhu, ale také masivní příliv čínského zboží na jednotný evropský trh. To může být pro spotřebitele krátkodobě pozitivní díky nižším subvencovaným cenám. Pro evropské výrobce ale půjde o neférovou konkurenci, které nemůže EU jen tiše přihlížet. A to i za cenu některých ochranářských politik.
*** TRHY ***
Koruna
Konec týdne se na korunovém trhu nese ve znamení pokračující nízké volatility. V rozmezí 24,50-24,60 EUR/CZK se české měně evidentně zamlouvá a v rámci dnešní seance nečekáme výraznější pohyby. Červencový výsledek indexu nákupních manažerů (PMI) by měl ukázat na stabilizaci nálady v tuzemském průmyslu a setrvat tak lehce nad hranicí 50 bodů, oddělující pásmo expanze od recese. Odpoledne pak přijde na řadu plnění státního rozpočtu za červenec.
Eurodolar
Termín 1. srpna je tady a s ním nové nastavení cel pro zbytek zemí, jež nedokázaly s USA do této chvíle uzavřít dohodu. Mezi viditelně postiženými zeměmi svítí tři země, jež budou nově čelit nepříjemně vysokým celním sazbám - Kanada (35 %), Švýcarsko (39 %) a Indie (25 %). Asi nejbolestivější je to v případě Kanady, která má být potrestána za případné uznání Palestiny. Zajímavé je, že reakce dolaru na zveřejněné sazby je tentokrát mírně pozitivní.
Cla budou téma zřejmě až do konce týdne, nicméně před eurodolarem jsou i důležitá data, a to inflace v eurozóně a USA. Nejprve to bude inflace v EMU, které po zveřejnění dat z hlavních zemí unie bude zřejmě blízko konsensu (náš nowcast ukazuje nicméně na nižší hodnoty). Odpoledne pak přijdou důležité statistiky z amerického trhu práce, kde jsme poněkud optimističtější než trh, pokud jde o měsíční tvorbu nových pracovních míst v privátním sektoru.
Regionální Forex
Bleskový odhad polské inflace za červenec ukázal na to, že meziroční růst se vrací nad 3 %. Meziměsíčně vzrostly ceny o 0,3 %, což bylo o něco více, než trh očekával.
Výsledek červencové inflace lehce relativizuje další redukce úrokových sazeb ze strany NBP, takže zlotý v reakci na zveřejněná čísla lehce zpevnil. Polská měna však o své zisky rychle přišla, když negativně reagovala na zveřejnění nových celních sazeb ze strany USA. Dodejme, že zlotý bude dnes čekat i na výsledek PMI, který je v polském případě velmi slabý.
Akcie
Ve čtvrtek se americké akciové indexy držely v blízkosti historických maxim. Technologické firmy byly včera hlavním motorem k růstu, když Meta Platforms přidala více jak 11 %, a to po oznámení výsledků za 2Q25, které významně překonaly odhady analytiků, a to jak na straně tržeb, tak na straně čistého zisku. Firma těžila z rostoucího zájmu o AI reklamy nebo vyšší monetizaci svých platforem.
Dalším významným hráčem, který odprezentoval svá čísla za předešlé čtvrtletí byla společnost Microsoft, která se po růstu okolo 4 % obchodovala kolem tržní kapitalizace 4 biliónů USD. Kromě rekordních tržeb 76,44 mld. USD, které překonaly konsensus o více jak 3 % a meziročnímu polepšení o 18 %, stojí za zmínku hlavně úctyhodný výkon v segmentu cloud, kdy Azure přidal meziročně 39 %.