Česko by mělo rozšířit své jaderné elektrárny a skončit se štědrými dotacemi pro obnovitelné zdroje. Tato doporučení si v pondělí přečte ministr Kuba ve zprávě Pačesovy komise, zásadním dokumentu, který má na budoucí desítky let určit směr české energetiky.
V roce 2030 by polovina veškeré elektřiny vyrobené v Česku měla pocházet z jaderných elektráren. A éra štědré podpory obnovitelných zdrojů by měla skončit, jakmile dosáhneme podílu 15 procent. Ve své zprávě, kterou v pondělí obdrží ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, to navrhuje osmičlenná skupina odborníků a ekonomů v čele s bývalým předsedou Akademie věd Václavem Pačesem.
Právě tato zpráva bude mít zásadní vliv na novou státní energetickou koncepci, na niž česká energetika a průmysl čekají už tři roky. Jedná se o zásadní dokument, který má na budoucí desítky let určit, kam se bude česká energetika ubírat. Firmám navíc ujasní, do jakých odvětví investovat, a může mít zásadní vliv i na ceny elektřiny a tepla.
Definitivní podobu by měl materiál mít do konce srpna. „Teď se pokusíme jednotlivé pohledy na energetiku sjednotit,“ říká ministr průmyslu Martin Kuba.
Zůstává ještě dost nejasností. V tom zásadním se ale představy ministerstva a Pačesovy komise shodují. „Podíl jádra na výrobě elektřiny by měl v Česku vzrůst, mohl by dosáhnout až 50 procent,“ říká Pačes. Dnes se pohybuje okolo jedné třetiny. Znamenalo by to tedy dostavbu dalších dvou bloků Temelína a případně jednoho v Dukovanech.
U ostatních zdrojů se komise přesnějším odhadům podle tajemníka komise Hynka Berana bránila. „V roce 2012 nedokážeme přesně odhadnout, jaká bude situace například v roce 2030. Chceme tedy, aby koncepce zůstala do jisté míry otevřená, aby byla schopná reagovat na případné změny,“ říká Beran.
Tento přístup je zjevný například v otázce obnovitelných zdrojů. „V současné době si nedokážu představit, že by jejich podíl do roku 2030 přesáhl 15 procent,“ říká Pačes. „Plány Německa, kde chtějí do roku 2050 dosáhnout podílu 50 procent, považuji za nereálné,“ dodává. Růst si dokáže představit například u biomasy či bioplynu na lokální úrovni, ne už ale ve velkých elektrárnách (725 CZK, -0,14%).
„V současné době také nečekáme, že vzniknou dostatečně velká úložiště energie, která by mohla uchovat třeba elektřinu z větru a pomohla by tak překonat problém s nepravidelnými dodávkami,“ tvrdí Beran. „Nechceme nyní říkat, že množství obnovitelných zdrojů v Česku neporoste vůbec, zároveň se ale nemůžeme upsat nějakému závaznému cíli a pak doufat, že potřebné technologie vzniknou,“ říká Beran. Komise tak podpořila postoj ministra Kuby a šéfky Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové, kteří chtějí zastavit podporu obnovitelných zdrojů.
Související články na IHNED.cz
Ernst & Young: Východoevropané by měli více spoléhat na uhlí a jádro
Temelín, Dukovany i slovenské jaderné elektrárny jsou bezpečné, ukázaly zátěžové testy
Ústavní soud odmítl stížnost senátorů, ze solární elektřiny se bude i dál platit daň