Už roky slyšíme varování před tím, co všechno způsobí velké rozpočtové deficity – deficity, které jsou převážně důsledkem pokračující ekonomické krize. V roce 2009 například Niall Ferguson z Harvardu tvrdil, že „přílivová vlna nových vládních dluhopisů“ vyvolá prudký růst sazeb v USA. Stala se ale podivná věc. Namísto fiskální krize leží náklady financování vládního dluhu v USA na nejnižší úrovni v historii. A není tomu tak jen v případě USA, protože velmi levné je financování u každé vyspělé země, která k půjčkám používá vlastní měnu. Děje se tak zejména u dluhopisů chráněných proti inflaci. V případě desetiletých dluhopisů tohoto typu byl před krizí úrok kolem 2 %, nyní dosahuje mínus 0,6 %. Investoři jsou tedy ochotni za tyto cenné papíry platit více, než jim vláda v reálném vyjádření vrátí. V určitém smyslu tak vládě nabízejí peníze zadarmo.
Někteří lidé však mají zájem na tom, aby se neustále hovořilo o fiskální krizi a snaží se tak současný stav vysvětlovat různými způsoby. Populární je tvrzení, že sazby drží dole Fed tím, že nakupuje vládní dluhopisy. Tato teorie byla však testována minulé léto, kdy byly tyto nákupy přerušeny a mnozí čekali růst sazeb (včetně Billa Grosse z Pimca), ale nic se nestalo. A neporovnávejme situaci v USA s Řeckem či Španělskem. Tyto dvě země trpí kvůli tomu, že se vzdaly vlastní měny a nyní jsou kvůli tomu zranitelné. Současný vývoj v USA je typický pro „šok oddlužení“, kdy se každý snaží snížit své dluhy. Domácnosti si půjčují méně, firmy sedí na hotovosti, protože nemají důvod k investicím, investoři nemají kam dát své peníze a kupují tedy vládní dluhopisy. Tím, že nabízejí své peníze tak levně, v podstatě prosí vládu, aby vydala více dluhopisů. A vláda by jim toto přání měla splnit, ne být posedlá krátkodobými deficity.
K uvedenému je nutno zmínit, že máme dlouhodobý fiskální problém, který bychom měli řešit zejména v oblasti nákladů na zdravotní péči. Je ale šílené propouštět učitele a zastavit investice do infrastruktury v době, kdy investoři nabízejí peníze za nulové či dokonce negativní sazby. Na to, abychom to pochopili, nemusíme být keynesiáni. Stačí si uvědomit, že když jsou k dispozici levné peníze, je nutné investovat. Ale my bychom navíc měli být keynesiáni, protože poslední roky v Evropě ukazují, jak chybná je politika úspor. Jde o dramatickou ukázku Keynesovy základní myšlenky: Osekání výdajů v depresi jen pošle ekonomiku do ještě hlubší deprese.
(Zdroj: NYTimes)