Republikánský kandidát na amerického prezidenta Mitt Romney slíbil, že v případě vítězství v den nástupu do funkce označí Čínu oficiálně za měnového manipulátora. Od předvolebních proklamací k činům bývá nezřídka daleko, avšak Peking by podle mínění analytiků mohl současný trend posilování jüanu i tak podpořit ve snaze vyhnout se přílišné ostrakizaci v předvolební debatě.
Růstu hodnoty čínské měny v posledních týdnech pomáhá další kolo měnového uvolňování ze strany světových centrálních bank snažících se stimulovat ekonomiku. Včera se kurz jüanu vůči americkému dolaru vyšplhal na rekordních 6,2520, což za poslední tři měsíce představuje nárůst o téměř 2 %.
„Není pochyb, že Romneyho agresivnější postoj vyvolává v Pekingu pozdvižená obočí. Posilování jüanu s volbami stoprocentně nesouvisí, ale není náhodou, že v době, kdy vrcholí prezidentská kampaň, míří kotace jüanu výš,“ tvrdí Mitul Kotecha, šéf měnové divize hongkongské pobočky .
Čínská centrální banka stanovuje každý den středový kurz, od něhož se jüan může odchýlit o 1 %. Měna v minulosti často posilovala právě v době, kdy se pozornost více upírala na světové měnové trhy.
Čínu z manipulace s měnou dlouhodobě obviňují američtí kongresmani, podle nichž tak Peking neférově zvýhodňuje své exportéry. Zákonodárci se často dostávají do konfliktu s prezidentskou administrativou, která vůči jednomu z největších obchodních partnerů tradičně zaujímá smířlivější postoj. Americká vláda několikrát odmítla označit Čínu za měnového manipulátora v oficiální zprávě ministerstva financí. Není to prý zatím třeba, protože kurz čínského jüanu vůči dolaru vytrvale zpevňuje.
Čína kurz jüanu poprvé částečně uvolnila v roce 2005. Do té doby kurz fixovala kolem 8,27 CNY/USD, zatímco nynější kurz činí asi 6,25 CNY/USD. To znamená, že jüan od té doby zpevnil o zhruba 30 procent. Pokud by se vzala v úvahu inflace, posílení by bylo ještě výraznější. V roce 2008 Peking sice měnu opět zafixoval, učinil tak ale pouze na přechodnou dobu, aby ekonomiku ochránil před dopady globální krize.
Spojené státy a některé další země vytrvale požadují, aby se kurz čínského jüanu utvářel na základě tržních sil, tedy bez administrativních zásahů. Levný jüan a horší odbyt amerického zboží v Číně zásadním způsobem přispívají k obchodnímu deficitu Spojených států. Ten však v posledních letech klesá nebo stagnuje a je o třetinu nižší v porovnání s obdobím před krizí.
Posilování jüanu v posledních měsících napomáhají také zlepšující se perspektivy čínské ekonomiky. HDP ve 3Q sice rostlo nejpomalejším tempem od krizového roku 2009, avšak další indikátory jako průmyslová produkce a maloobchodní tržby vykazují všeobecně pozitivní trend, tvrdí Nizam Idris z Macquarie Bank.
Pokud by v prezidentských volbách vyhrál republikánský kandidát, nebude podle analytiků s ocejchováním Pekingu a sankcemi navzdory předvolební agitaci nijak spěchat. „Byla by to absolutní katastrofa pro americkou ekonomiku. Nelze si představit, jak by to poškodilo bilaterální vztahy, tvrdí Robin Bew z Economist Intelligence Unit.
(Zdroj: CNBC, ČTK, Bloomberg)