Většinou si ceny nemovitostí prošly v letech 2007 – 2009 propadem, poté se ale vývoj začal odlišovat. poukazuje na to, že obecně můžeme po roce 2009 sledovat stabilizaci cen bydlení. Rozdíly v jednotlivých částech světa jsou ale velké. Můžeme dokonce hovořit o dvou skupinách zemí, kdy jedna z nich prochází pokračujícím růstem cen, zatímco druhá trpí dlouhodobým útlumem. Do první skupiny patří země jako Německo, Francie, Kanada, Austrálie, Belgie, Finsko, Izrael, Švédsko či Švýcarsko. Na ceny nemovitostí tam působí pozitivně silné cyklické oživení. Uvedené země ale zároveň importovaly monetární uvolnění ze zemí G4. Toto uvolnění bude trvat ještě dlouho a proto můžeme čekat, že i ceny nemovitostí ve zmíněných zemí nadále porostou, domnívá se .
Rozdíl mezi vývojem reálných cen nemovitostí v obou skupinách zemí a v zemích OECD jako celku shrnuje graf. Mezi země s utlumeným realitním trhem patří USA, Japonsko, Itálie, Dánsko, Španělsko, Řecko, Irsko a Nizozemí.

Ekonomové banky se pokusili odhadnout i to, jak je růst cen v jednotlivých zemích nebezpečný. Základem jejich analýzy je počet nových stavebních povolení. Ten ukazuje, že větší riziko existuje v Kanadě, Norsku a Švýcarsku. Tam je totiž počet povolení nad dlouhodobým průměrem a ne daleko od posledních maxim. V Německu, Švédsku a Austrálii je situace opačná, počet povolení se nachází pod dlouhodobým průměrem. Celkový pohled shrnuje druhý graf, kde je tmavě modře vyznačen poměr současných nových stavebních povolení k dlouhodobému průměru a světle modře poměr povolení zaznamenaných na vrcholu trhu k dlouhodobému průměru (ten je nastaven na hodnotu 100).

Uvolněná politika se tak může stát problémem zejména v zemích jako Kanada, Norsko, či Švýcarsko. Tato situace vysvětluje současnou módu, kdy se centrální bankéři a regulátoři snaží prosadit opatření specifická pro daný sektor. Například požadavky na poměr hodnoty úvěru k hodnotě nemovitostí mohou být aplikovány přímo na realitní sektor a tím se ekonomická politika vyhne nutnosti utažení, které by ovlivnilo širší ekonomiku.
(Zdroj: FTAlphaville)